Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’At’ééd ’éí ch’iyáán ’ál’į́įgi łá’í nidi doo bił bééhózin da.
girl TOP food 3-make.NI-at one but 3-with 3-know.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -gi at
- łá’í ndi not even one, not a single onefind in Navajo Particle Lexicon
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Awéé’ bimá bit’ah sitį́.
baby 3-mother 3-undercover 3-lying.SPN’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F-dę́ę́’
-k’ą́ą́h
-tah, -taa-, -ta-
Béeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.IBéésh náábał dóó haa nízahdi nighan?
windmill and how 3-long.N-at 2-homeBik’os gónaa ’ałch’į’ yiyiissił.
3-neck around toward.each.other 3-3-grab.CICh’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?
hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NIChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghąą’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDibé tó yił yáánii’á.
sheep water 3-with 3-crowd.PDichin bik’ee doo bííchįįd da.
hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P negDíí hastiin tł’ééjí hataałgo bee béého’doolzįįd.
Díí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo yéé shaa yáníłti’go ndiséts’ą́’į́.
NEG fear 1-to 2-talk.DI-GO 2-1-hear.PHa’a’aahdę́ę́sh naaghan ’éí doodago e’e’aahdę́ę́sh naaghan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2 homeHa’át’íí́sh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHoozdohdi ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó deesdoi.
Phoenix-at TOP extremely 3-hot.SPNJoołísh ’atiin tsé’naa ’ahííníłhan doodaii’ daats’í ’anít’i’ báhátis ’ahííníłhan?
ball-Q road across 3-2-throw.P or perhjaps fence 3-over 3-2-throw.PMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PMósí yázhí chizhtah yiyah yilwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.PNaakai diné’é bá shíshchíín.
mexican people 3-for 1-born.SPNNaaltsoos bikáá’ nízhi’ ’ánílééh.
paper 3-on 2-name 3-2-make.INédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car Q where-at 3-2-park.PNimásání kohgo dibé yá niná’áłjoł łeh.
2-grandmother this.time sheep 3-for 3-3-feed.NCM.R usuallyNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyNíká ’adeeshwoł biniiyé níyá.
2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.PShicheii hastą́diin nááhai yilááhdę́ę́’ ’aníłdįįd.
1-grandfather sixty years 3-beyond-from 3-3-survive.PShighanídóó ’e’e’aah bich’ijígo shádí bighan.
1-home-from west 3-in.the.direction.of older.sister 3-dwell.NShikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́
1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SROShilééch’ąą’í bits’ąą ńdínésht’į́į́’.
1-dog 3-away.from 1-hide.PSitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.USitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.UT’ah nagháíí yę́ędą́ą́’ ’áłchíní nízaadi da’ółta’ nít’ę́ę́’.
still there past children far-at pl-3-read.I pastT’áá ’ałkéé’ ’azee’ííł’íní bił yah ’adahaadzá.
just one-behind-another doctor 3-with 3-in 1Dist-4-go.ITó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Tsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.
rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.PTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




