Your search for * in location has returned 50 entries

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?

yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon

’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.

morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG

’Ayóo łį́į́’ sh naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I
listenloadingplaying

You said you’re good at riding broncos; let’s see you get on this stallion!

’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.

quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home

’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.

from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F

’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?

that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P

’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.

certainly girl little house-from out-3-walk.F

-dę́ę́’

listenloadingplaying

from a general location or point in space or time (also out of, off of)

-yaa

Béeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.

money 3-for house-at money in.vain 1-ask.I
listenloadingplaying

I asked for money at the bank, but without success.

Ch’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.

entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NI

Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’ét’a’ doodaii’ dził bąąhgóósh ch’ét’a’?

airplane-Q hogan 3-over-along 3-fly.P or mountain 3-side-along-Q 3-fly.P

Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’éta’ ’éí doodago daats’í dził yąąhgóó ch’ét’a’?

airplane-Q house 3-over-along 3-fly.P TOP or perhaps mountain 3-over-along 3-fly.P

Chidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?

airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhaps

Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.

car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.P

Damóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.

Sunday past Santa.Fe-to 1-go.P

Dibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.

lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.P

Diné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.

Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P

Díí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?

this manure-Q where-from 3-ooze.P

Doo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.

NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG

Doo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.

NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P

Dooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.

wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P

Ha’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?

east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-home

Ha’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?

where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.P
listenloadingplaying

Where did you leave your hat? Where did you set your hat down?

Haa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?

how 3-long-from rain.Prog

Háadi lá ’ádeiit’į́?

where-at Q pl-3-be

Háádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?

where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.I

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.

Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.P
listenloadingplaying

I guess it’s warm in Phoenix. No wonder people go around without coats.

Hoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.

Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC

K’ad cháshk’eh góyaa tó de ’anool’ąął.

now wash down water up 3-rise.Prog
listenloadingplaying

The water’s rising now down in the wash.

Kintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.

town-from quickly 2-return.P DISC

Mą’iitsoh shik’iilwodgo tsékooh góyaa bidááłgo’.

wolf 1-3-attack-COMP canyon areal-down 3-1-push.P
listenloadingplaying

When the wolf attacked me I pushed him down into the canyon.

Mósí yázhí chizhtah yiyah yilwod.

kitten woodpile.among 3-under 3-run.P
listenloadingplaying

The kitten ran under the woodpile.

Na’nízhoozhídi Naasht’éshí ’Atsá’jí yee nááda’alzhish.

gallup.at Zuni.people eagle-way 3-with again-pl-3-dance.R

Naadą́ą́’ lá haa néelą́ą́’ nida’ak’eh biyi’ góne’?

corn Q how 3.much.N 2-cornfield 3-in there

Náhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.

north.from breeze-GO very cold.SPN

Nichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?

2-car Q where-at 3-2-park.P

Nichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?

2-car-Q where-at 3-2-park.P

Ólta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo b ’ahídégoh.

school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
listenloadingplaying

When we were playing at school a boy came running at me around the corner of the building and I collided with him.

Shi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.

1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P

Shighan bíighahgi yas biyi’dę́ę́’ tsé hahíí’ą́.

3-house 3-inside of snow 3-inside-from rock 3-stick.out.NP

Shighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.

1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.P

Shighanídóó ’e’e’aah bich’ijígo shádí bighan.

1-home-from west 3-in.the.direction.of older.sister 3-dwell.N
listenloadingplaying

My sister’s place is westward from mine.

Shikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.

1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.P
listenloadingplaying

Because my shoes are new, they made a water blister on my foot.

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

Tó bee naat’ahí yę́ę bitł’áahdi yiichxii’ lá.

water canteen past 3-under-at 3-rust.P DISC
listenloadingplaying

The water canteen has gotten rusty on the bottom.

Tó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.

Tohatchi-from truly 1-go.CI

Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.

cave-from and cliff-to 1-crawl.P