Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.FAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Da’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIdadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Idazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.IDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGOdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.PDíí nanise’ hiná.
this plant 3-alive.NIDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
Doo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo t’áá k’ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Idííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.Fhadasoogeed
pl-3DO-2dpl-dig.it.out.PHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.FHáadi lá dibé nidahaniih?
where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CIHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáí lá sis łigai ’iił’įh
who-Q belt silver 3-3-make.UHooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.
hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NIJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PLééchąą’í t’áá shǫǫ ’akéé’ nálwod lá.
dog good.thing INDEF-behind 3-return.P DISCNa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive




