Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.F’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin díínii’.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.P’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Ak’ah kǫ’ dishtłi’go sédá.
candle 3-1-cause.burn.NI-GO 1-sit.SPNBéésh bee hane’é bił nááshbał.
phone 3-with 1-whirl.ProgCh’iyáán ’íishłaa ’áádóó da’iidą́ą́’.
food 3-1-make.P CONJ 1Pl-eat.PCh’ééh la’ baa ntséskees.
in.vain puzzlement 3-about 1-think.IChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIdazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Ideiilzhóó’
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.PDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).FDoo t’áá k’ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGGohwééh nayiisnii’ídiísh bił bééhózin?
coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NIGohwééh ła’ shaa níkaah.
coffee some 1-to 2-give.OC.IHa’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.Ijidiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.IJoe dóó Louise dóó Kii dahataał.
Joe and Louise and Kii pl-3-sing.CIMary ha’át’íí nayiisnii’?
Mary what 3-3-buy.PNa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive
Neeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NINi ga’ k’ad dibé bikéé’ díínááł.
you EMPH now sheep 3-behind 2-go.FNiba’ sézį́.
2-wait 1-stand.SPNNida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMPNimá sání dó’ bina’nitin t’ah ła’ bénánílniihísh łí.
2-grandmother DÓ’ 3-teaching yet some 3-2-remember.CI-Q ŁÍNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ sxíiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.INízhánee’ saabiihi’níłí bóhwiinił’ą́ą́’.
2-good.thing-NEE’ computer 3-2-learn.PShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XShimá ła’í ndi béeso t’áado shaa yiní’ą́ą da.
1-mother not.even.one money just.NEG to.me 3-3-give.P NEG.Shinaaí ła’í ndi chizh t’áadoo ła’ yaah ayiitą́ą da.
1-older.brother not.even.one but firewood just-NEG some directional-3-3-gather.P NEG.Shitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RT’áá ’aaníigo chizh yigééł.
really firewood 3-pass-haul.PROGTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




