Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’At’ééd t’áá shǫǫ kinaasda’.
girl just good 3-puberty.P’Áádóó hainidzaa?
and.then what-3-2-do.P’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IAshkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
Boy flowing.water-ÍGÍÍ 3-in 3-3-fall.OAłk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. Díísh jį́įdi 'éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.PBéeso bá hooghan góne' saad hazlį́į́'.
bank inside words 3-pas-it.occured.PChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODa’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
Damóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.Pdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idayííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).IDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.ODibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.RDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidoołjéé’
3DO-2dpl-start.fire.Pdidołjeeh
3DO-2dpl-start.fire.IDiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii