Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Eii lá bóhólníih ni.
that FOC 3-lead.Prog EMPHAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBéésh bee hane’é bił nááshbał.
phone 3-with 1-whirl.Progbik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.IBéeso bá hooghan góne’ saad hazlį́į́’.
bank inside words 3-pas-it.occured.PCh’iyáán ííł’í doo ndi yééhósin da.
food 3-3-make.CI NEG but 3-3-know.NI NEGChidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.ProgChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdeishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.IDibé t’áá daaztsą́ą́ lágo bik’íníyá.
sheep just pl-3-die.P DISC-GO 3-onto-1-come.PDibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.Pdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididiilyįh
3DO-1dpl-melt.it.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíí nanise’ hiná.
this plant 3-alive.NIDoo ndi bił ílíí da.
not.even 3-with-grateful.NI NEGDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Dzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Ihadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.Phadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadeneeshchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Phadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phaoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáí lá yiską́ągo Tónaneesdizígóó bił ’adeeswod?
who discovery tomorrow.GO Tuba.City.GOO with 3-drive.F-QK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IKwii nináá’nísh’aah.
here again-3-1-place.RNaa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).
bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidasiilyá
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.PNízhánee’ saabiihi’níłí bóhwiinił’ą́ą́’.
2-good.thing-NEE’ computer 3-2-learn.PShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.UT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.ITó diłhił bá hooghan góne’ sáanii ’ałk’iijée’go hááhgóóshį́į́ jó shí da ’adadanishchidgo sédá.
bar 3-at women RECIP-3-fight.P-GO very instead 1-flinch.I-GO 1-sit.PTóógóó łį́į́’ ’ałkéé’ deíkááh.
water-to horse RECIP-behind 3-walk.pl.ProgTsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.ITł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNPTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pyidoołbish
3DO-3-boil.it.FYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




