Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I pastBíni’ tsésǫ’ t’áá ’ąą’ ’át’é, ’áádę́ę́’ yah ’íích’i.
let window leave.open from.there in breeze.ICh’iyáán t’óó ’ahayóí ndi tó ’ádin.
food lots but water 3-none.NICh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODa’iigisgo deekai yéeni t’oo naalyéhí bá hooghangóó nisiikai.
pl-3-wash-GO walk.pl.F aforementioned merely goods 3-for home-to roundtripdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.PDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.FDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háádísh tsé si’ą́?
where-at-Q rock 3-be.SRO.NPHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.K’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii
- ’ashtł’ó weave
- ’Áhoodzaii
- ’ashtł’ó weave
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
K'ad kódi daʼdiidį́į́ł.
now here-at pl-1dpl-eat.FNaalyéhé yá sidáhí bíchį́į́shtahgi sęęs.
trader 3-nose 3-tip-GI wartnideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.Pnidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnitł’ó
3DO-2-weave.it.INizhónígo ’oo’ááł.
be.nice.NI-GO be.daytime.ProgNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negNídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FNíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.IŃléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTŃléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTShą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.
remember long.ago 3-for 3-discuss.I recallShikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́
1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SROShiníbaal doo tó biníkáoogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.I prepare.against 3-1-make.PShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUTshíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PT’ah doo la’ nihee ninááháłtin da.
not.yet DISC some 1du-on 3-rain.CI NEGTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó




