Your search for the saad késhdę́ę́’į́ -ił with
biihidzóhí 50 entries
’Ashkii ’éí łį́į́’ bił naaldloosh łá’í nidi doo yiyiichįįh da.
boy TOP horse 3-with 3-ride.I one but 3-3-know.NP NEG’Alts’ééh bił hoo’aah. Nihíká ’adoohjah.
wedding.corn.meal 3-with 3-take.place.F 1pl-for 2-come.pl.F’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii
- na‘oolwoł return
’Ashkii t’áá ’ádíláahęę’ nihił yah ’eelwod.
boy just annoyingly-past 1dpl-with into 3-go.P’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.
boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.IBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIBéeso bá hooghan góne’ shił ha’ashch’ą́ą́l dóó ’azéé’ííł’íní bił yah ’ííyá.
money 3-for building inside 1-with 3-go.up.as.elevator.P and doctor 3-with into 1-GO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yah intofind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii
- déyá go
Bíla’ashdla’ii wolyéii bił dah nahaz’ą́ą́góó t’áá ’ał’ąą bizaad dahólǫ́.
3-fingers-five-NOM 3-be.called-NOM 3-with static areal-3-govern.P-toward just separate 3-language plBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OChidí naat’a’í nihił dah diit’a’.
airplane 1dpl-with up 3-fly.PDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDííshjį́į́góó shizhé’é łáháda bił ná’ahiistsééh.
nowadays 1-father seldom 3-with RECP-1-see.RDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo chosh shijooł’į́į́’ léi’gi’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Dziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hastiin sání léi’ ’áłchíní bił yanáa’áago yił nahalne’.
man old INDEF children 3-with 3-pile.NI-COMP 3-with 3-tell.CIHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHáí lá yiską́ągo Tónaneesdizígóó bił ’adeeswod?
who discovery tomorrow.GO Tuba.City.GOO with 3-drive.F-QHáísh bił nanilnish?
who-Q 3-with 2-work.IHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.FKintahdę́ę́’ łį́į́’ shił nááldlosh.
town-from horse 1-with 3-crawl.CIMósí dóó łeechą́ą́’ii’ baniłts’ood’ii’, bił hózhǫ́.
cat dog 3-1-feed.P-and 3-with 3-happy.NINa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GONi daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CINihá naazíinii bił neikai.
our leaders 3-with 3pl-1pl-go.PNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CIŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.PÓlta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo bił ’ahídégoh.
school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -zánághah around’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PShoo sitsóí, da’ Na’nízhoozhígóó nił ’adeeswod?
hey 1-grandson Q Gallup-to 2-with 2-go.FShí Kinłánígóó shił ’ayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.
I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearby
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóigo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




