Your search for the saad késhdę́ę́’į́ -ił with
biihidzóhí 50 entries
’At’ééd ’éí ch’iyáán ’ál’į́įgi łá’í nidi doo bił bééhózin da.
girl TOP food 3-make.NI-at one but 3-with 3-know.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- łá’í ndi not even one, not a single onefind in Navajo Particle Lexicon
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.
boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog’At’ééd bizhé’é kingóó yił yi’ash.
girl 3-father town-toward 3-with 3-go.du.Prog’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ałk’idą́ą́’ Naayéé’ Neizghání ha’a’aahjigo ’atsiniltł’ish bił dah yizdéél jiní.
long.ago Monster Slayer east-to lightning 3-with up 3-move.SFO.P 4-say’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FAshkii bił hóyéé’.
boy 3-with ho-lazy.NIAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgBéésh bee hane’é bił nááshbał.
phone 3-with 1-whirl.ProgBilagáana kin baa naháłnii’go neeznáá nááhaijį’ bik’é na’iishłée dooleełgo bił ’ahadi’nisht’ą́.
whiteman house 3-from 3-1-buy.P-GO ten years-up.to 3-for 1-pay.Prog FUT-GO 3-with sup-1-agree.PBił hózhǫ́.
3-with ho-happy.NIBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.IBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDamóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.PDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDííshjį́į́góó shizhé’é łáháda bił ná’ahiistsééh.
nowadays 1-father seldom 3-with RECP-1-see.RDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGDził bikáa’di yas łą́.
mountain 3-on.top-at snow a.lotGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hastiin sání léi’ ’áłchíní bił yanáa’áago yił nahalne’.
man old INDEF children 3-with 3-pile.NI-COMP 3-with 3-tell.CIHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHiłiijį́į’go sha’áłchíní bił kįįh nááshkai.
evening-to-GO 1-children 3-with into.town 1-go.pl.PHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.FMósí dóó łééchąą’í baníłtsoodii, bił dahózhǫ́.
cat dog 3-1-feed.P-and 3-with PL-3-happy.NINa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GONaa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).
bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)Naakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá bił ’ahééniijéé’.
two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.PNi daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CINił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
Nídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FShich’ah tsékooh góyaa ’adah bił ’ííyol.
1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.PShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- ’Ánáhoot’įįhígíí




