Your search for the saad késhdę́ę́’į́ -di at
biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii
- na‘oolwoł return
’At’ééd t’áá ’áhánídi ’ółta’ ’éí biniinaa doo hah dah nídiidáah da.
girl just far-at school TOP 3-cause NEG quickly up start-3-go.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’áá ’áhánídi near, nearbyfind in Navajo Particle Lexicon
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- haa quicklyfind in Navajo Particle Lexicon
- dah upfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.IAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.PBéégashii ndahaniihdi dóola ’ayóí ’ánoolnin léi’ t’óó bidánééł’į́į́’.
cattle-NOM pl-3-sell.CI-at bull remarkable 3-resemble.N INDEF just 3-1-look.at.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.FDaané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.ProgDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDibé dził binániidi da’ałchozh.
sheep mountain 3-slope-at Pl-3-graze.CIDííshjį́įdi, tsididįįjį’ nihinaanish dahólǫ́ǫgo biniinaa ’ádaa ńdeii’nah.
these-days-at overwhelmed 2pl-work pl-there-exist.NI-GO 3-because RFLX pl-1dpl-forget.RHatáaldi ’iikááh ’atah ’ajóle’.
ceremony-at sandpainting among 4-make.OHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHáadish nichidí nííníłbą́ą́z?
where-at-Q 2-car 3-2-.park.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIMexico hoolyéhédi hoostse’ laanaa.
Mexico areal-3-call.NI-NMLZ-at areal-1-see.O wishNaakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá bił ’ahééniijéé’.
two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.PNichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidí háadishą’ nííníłbą́ą́z
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNichidísh háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNidáa’di ’áká’ ’ajólyééd.
enemy.way.ceremony-at 4-for 4-run.ONTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.INTUdi yee’ da’íídóółtah yéeni’ háajį́’goshį́į́ da daįįnóołta’.
NTU-at really pl-2dpl-attend.school.R contrary.to.assumption somewhere such.as pl-2dpl-study.PShizhé’é bidá’ák’eh ’éí shicheii bidá’ák’eh táadi yilááh ’ánáníłtso.
1-father 3-field TOP 1-grandfather 3-field three-at 3-big 3-again-big.NIShizhé’é bidá’ák’eh shicheii bidá’ák’eh táadi yilááh ’ánáníłtso.
1-father 3-field 1-grandfather 3-field three-at 3-beyond 3-again-big.NIShizhé’é bitsą́ądi haashį́į́ yidzaago tł’óó’góó yik’ee naalyiish.
1-father 3-stomach-at something 3-happen.P-GO outside-toward 3-on.account.of 2-bend/stoop.CIShizhé’é ńléí dá’ák’ehdi naayiishgo yish’į́.
1-father there cornfield-at 3-stoop.Prg-GO 3-1-see.PrgShí Kinłánígóó shił ’ayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.
I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearby
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóigo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’áá ní’áłtsé hooghandi nánísdzá.
thus you first home-at 1-arrived.Rev. PT’áá shǫǫ hooghandi nádzáá lá.
good.thing home-at 3-return.P DISCTáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner-at areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GO 4-tell. usually 1-grandfatherTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
Yiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CIYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want




