An example search has returned 50 entries

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?

yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon

’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.

morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG

’At’ééd t’áá shǫǫ kinaasda’.

girl just good 3-puberty.P

’Awéé’ dah sidá.

baby up 3-sit.SPN
listenloadingplaying

The baby is sitting.

’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.

baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O

’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.

hospital-at just worse 4-become.NP

’Ałk’idą́ą́’ ch’iyáán ’ ádayiilaa léi’ ła’ ’ánáádeiilyaa.

long.ago food pl-3-3-make.P Indef. some again-pl-3-1dpl-make.P

Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.

certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P

’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.

1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.F

Bee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?

broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSO

bik’ídadidoohdis

pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.F
listenloadingplaying

wrap it around it, 2nd person plural

Ch’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.

watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past

Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.

watermelon again-1-eat.R
listenloadingplaying

I ate watermelon again.

Ch’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?

food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.R

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.

formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.I

Chidí na’na’í łęęzh yíyooyił.

tractor dirt 3-3-push.Prog
listenloadingplaying

The tractor is pushing the dirt along.

Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?

Q that-side also meeting 1-happen.P

daooyą́ą́’

pl-3DO-2dpl-eat.it.P

daołhį́į́h

pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).I

dayoodlą́ą́’

pl-3DO-3dpl-drink.it.P

Dibé tóógóó neeshkał.

sheep water-toward 3-1-herd.Prog

didazhdiłjeeh

pl-3DO-4dpl-start.fire.I

didínéeshkał

3DO-1-start.to.herd.them.(animals).F
listenloadingplaying

start to herd them (animals), 1st person singular

Díí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?

this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-Q

Dzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.

bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NP

Dzghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.

White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEG

Díí dibé yázhí yíłtééł.

TOP sheep little 3-2-carry.AnO.Prog

Haa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.

lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.F

hadasiigeed

pl-3DO-1dpl-dig.it.out.P

Hahgo hooghan ’ájílééh?

When hogan 4-make.I

haiigeed

3DO-1dpl-dig.it.out.P

haniłgéésh

3DO-2-cut.it.out.I

Háí lá ’ałhosh?

who Q 3-sleep.I

Hooghan bine’jígo łį́į́’ sizį́ dóó t’íís yiyaagi dahaastł’ǫ́.

home behind-at-GO horse 3-stand.SPN AND cottonwood 3-under-at up-3-3-tie.P

jishbéézh

3DO-4-boil.it.P

Joe dóó Louise hataał.

Joe and Louise 3-sing.CI

K’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?

arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P

Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.

Gallup 1-for 3-with 3-drive.I

néishjį́į́h

Iterative Mode: 1-become.black.R

listenloadingplayingSpeaker: Tyler TinhornlistenloadingplayingSpeaker: Lorene B Legah

I will become black, get sunburned again and again

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

T’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.

NEG car 3-3-borrow.O LÁGO

T’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.

suddenly horse 1-front-at 3-bolt.P
listenloadingplaying

All of a sudden the horse ran right in front of me.

Ts’ídá ’iishxáashgo shiyáázh bił ná’ílwod.

about 1-to.sleep 1-son with 3-drove.in.again.R
listenloadingplaying

As I was about to take a nap, my son drove in again.

Yéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.

really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.F
listenloadingplaying

Give education your best, my child, so that you can graduate.

yik’ídeididoodis

pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.F
listenloadingplaying

wrap it around it, 3rd person plural

yishóóh

3DO-3-brush/comb.it.I

Yiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.

tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI

Ła’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.

one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog

Ła’ nídeezid yę́ędą́ą́’ ’áajigo niséyá.

one month past that-way-GO 1.go.P