Your search for * in location biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.IBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béégashii ndahaniihdi dóola ’ayóí ’ánoolnin léi’ t’óó bidánééł’į́į́’.
cattle-NOM pl-3-sell.CI-at bull remarkable 3-resemble.N INDEF just 3-1-look.at.PChidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’ét’a’ doodaii’ dził bąąhgóósh ch’ét’a’?
airplane-Q hogan 3-over-along 3-fly.P or mountain 3-side-along-Q 3-fly.PChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?
what 3-because 1-passing.by 2-go.IHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PHoozdohdi ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó deesdoi.
Phoenix-at TOP extremely 3-hot.SPNK’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.
now wash area-down water up 3-move.ProgKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Kin Łánídi daats’í ’éí doodago Bee’eldííldahsinildiísh naniná?
Flagstaff-at perhaps or Albuquerque-at-Q 2-go.around.CIKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.
town-from quickly 2-return.P DISCMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PMósí yázhí chizhtah yiyah yilwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhídi Naasht’éshí ’Atsá’jí yee nááda’alzhish.
gallup.at Zuni.people eagle-way 3-with again-pl-3-dance.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -jí designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naadą́ą́’ lá haa néelą́ą́’ nida’ak’eh biyi’ góne’?
corn Q how 3.much.N 2-cornfield 3-in thereNáhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNNichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidísh háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PÓlta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo bił ’ahídégoh.
school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -zánághah around’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shidá’í tsékooh góyaa bił ’adáá’áázh.
1-uncle canyon areal-down 3-with 1.go.dual.PShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́
1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SROShiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PShizhé’é bitsą́ądi haashį́į́ yidzaago tł’óó’góó yik’ee naalyiish.
1-father 3-stomach-at something 3-happen.P-GO outside-toward 3-on.account.of 2-bend/stoop.CITó bee naat’ahí yę́ę bitł’áahdi yiichxii’ lá.
water canteen past 3-under-at 3-rust.P DISCTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tsékooh góyaa tł’óół bee ’adanásh’nah.
canyon areal-down 3-with 1-climb.down.RTł’éédą́ą́’ ńléí dził bine’jí ’adildííl yiits’a’ ni’.
night-past there mountain 3-behind-way thunder 3-sound.P recallTł’éédą́ą́’ásh nahóółtą́ kééhót’ínígi?
night-past-Q rain.P 2-live.NI-atYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




