Your search for * in location biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F-dę́ę́’
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastDamóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past.time mountain-top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.PDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.
field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.PDibé dził binániidi da’ałchozh.
sheep mountain 3-slope-at Pl-3-graze.CIDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.PDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHa’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-homeHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHáadish nichidí nííníłbą́ą́z?
where-at-Q 2-car 3-2-.park.PHáádę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIMą’iitsoh shik’iilwodgo tsékooh góyaa bidááłgo’.
wolf 1-3-attack-COMP canyon areal-down 3-1-push.PMósí yázhí chizhtah yiyah yílwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá bił ’ahééniijéé’.
two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.PNaalyéhé bá hooghandi tł’oh hániikai ńt’éé’ ’áníídí yee’ ’ásdįįd lágo ’áadi niikai.
trading.post-at hay 1dpl-go.pl.P past recently very 3-disappear.P DISC-GO there 1dpl-go.pl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNÓlta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo bił ’ahídégoh.
school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -zánághah around’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Shi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í tsékooh góyaa bił ’adáá’áázh.
1-uncle canyon areal-down 3-with 1.go.dual.PShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShiaad késhdę́ę́’į́">kéédę́ę́’ naa hodoolzhish.
1-behind-from 2-passing become.FShikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́
1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SROShizhé’é bitsą́ądi haashį́į́ yidzaago tł’óó’góó yik’ee naalyiish.
1-father 3-stomach-at something 3-happen.P-GO outside-toward 3-on.account.of 2-bend/stoop.CIShizhé’é mósí néidiiłts’in ńt’éé’ biyaa haalwodgo ná’ádoolts’in.
1-father cat 3-3-act.with.fist.P past 3-under 3-go.P-GO REFL-3-act.with.fist.PShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.about.SPN pastTó bidinínáágóó ni’ bikáá’ hasé’éél.
water 3-opposite-toward land 3-on 1-float.PTó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.
Tohatchi-from truly 1-go.CITsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNPTsinaabąąs bikáádę́ę́’ ’adaashááh nt’éé shitł’aakał ’íízǫ́ǫ́z.
wagon 3-from downward-1-go.I past 1-skirt 3o-1-tear.PTł’éédą́ą́’ ńléí dził bine’jí ’adildííl yiits’a’ ni’.
night-past there mountain 3-behind-way thunder 3-sound.P recallTł’éédą́ą́’ásh nahóółtą́ kééhót’ínígi?
night-past-Q rain.P 2-live.NI-atYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location




