Your search for * in location has returned 50 entries

’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.

morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG

’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.

coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U

’Ayóo łį́į́’ sh naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I

’Áłchíní hastą́ą́ binááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.

children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N

Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.

certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P

’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ ni’deeshjoł.

from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F

-dę́ę́’

Bee’eldííldahsinil kintahdi sh ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ sh ’o’oolwod.

Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P

Béeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.

money 3-for house-at money in.vain 1-ask.I

Ch’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.

entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NI

Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?

car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI
listenloadingplaying

Does s/he have a car or do you have a car?

Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?

Q noon-until outside-at 2-work.P

Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?

Q that-side also meeting 1-happen.P

Damóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.

Sunday past Santa.Fe-to 1-go.P

Dá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.

field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.P
listenloadingplaying

To my surprise, I saw a swarm of grasshoppers moving along a field.

Diné bikéyah bikáa’gi łáhágóó ninádahałtį́įh łeh.

Navajo 3-land 3-on-at a.few.places areal-rain.I usually

Díí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?

this manure-Q where-from 3-ooze.P

Dlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.

prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.P

Dził bit’áahgi bįįh haalzheeh.

mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CI
listenloadingplaying

He’s deer hunting over near the mountain.

Dził bit’ááhgi bįįh halzheeh.

Mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CI
listenloadingplaying

He’s deer hunting over near the mountain.

Ha’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?

where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.P
listenloadingplaying

Where did you leave your hat? Where did you set your hat down?

Ha’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?

what 3-because 1-passing.by 2-go.I

Haa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?

how 3-long-from rain.Prog

Háádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?

where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.I

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.

Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.P
listenloadingplaying

I guess it’s warm in Phoenix. No wonder people go around without coats.

K’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?

arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P

K’ad cháshk’eh góyaa tó de ’anool’ąął.

now wash down water up 3-rise.Prog

K’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.

now wash area-down water up 3-move.Prog
listenloadingplaying

The water level is rising now down the wash.

Kin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.

house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG

Kin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?

Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CI

Kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz

areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.P

Kintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.

town-from quickly 2-return.P DISC

Mary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

Mary when-past-Q school-from 3-return.P

Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká b ’oolwoł.

Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I

Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.

Gallup 1-for 3-with 3-drive.I

Náás heesháałgo chidí bine’ ’ííyá.

forward 1-step.Prog-GO car 3-behind 1-go.P

Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.

north.from-GO breeze-GO very cold.SPN

Náhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.

north.from breeze-GO very cold.SPN

Nichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?

2-car-Q where-at 3-2-park.P

Nichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?

2-car-Q where-at 3-2-park.P

Shighan bíighahgi yas biyi’dę́ę́’ tsé hahíí’ą́.

3-house 3-inside of snow 3-inside-from rock 3-stick.out.NP

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

Tó bidinínáágóó ni’ bikáá’ hasé’éél.

water 3-opposite-toward land 3-on 1-float.P

Tsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.

cave-from and cliff-to 1-crawl.P

Tsinaabąąs bikáádę́ę́’ ’adaashááh nt’éé shitł’aakał ’íízǫ́ǫ́z.

wagon 3-from downward-1-go.I past 1-skirt 3o-1-tear.P

Tł’éédą́ą́’ ńléí dził bine’jí ’adildííl yiits’a’ ni’.

night-past there mountain 3-behind-way thunder 3-sound.P recall

Łééchąą’í kin bitł’ááh góyaa ’ałhosh.

dog house 3-under down 3-sleep.NI