Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Ashkii ’éí łį́į́’ bił naaldloosh łá’í nidi doo yiyiichįįh da.

boy TOP horse 3-with 3-ride.I one but 3-3-know.NP NEG

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?

yesterday-Q outside-at 2-work.P

’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.

morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI

’Aná’ázt’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháńdaakah.

fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-pl-3-go.pl.P
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.

1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P

’Ashkii yázhí bee’eldǫǫh yik’ee ’ádadeeznih.

boy little gun 3-on.account.of REFL-3-hurt.P

’Ats’a’ chidí bik’i dah tsoh’aah.

rack car 3-on up 2-iid-SRO.I

’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed di, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay

’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.

quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home

’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.

long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past

’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.

noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI

-ee

-jí + -k’ehgo

-k’ee

-k’eh

-k’eh + -jí

Bikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?

chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NI

Béésh ’áłts’ózí bee ’atsidí bee ’aháníłne’.

wire hammer 3-with 3-1-beat.P

Ch’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?

hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NI

Chidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?

car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NI

Chidí naa’na’í ’ayóo bídin nishłį́.

tractor really 3-without 1-be.NI

Dibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.

lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.P

Díí chizh shá ’ałk’íniishóósh.

this firewood 1-for 3-2-split.I

Dził bit’áahgi bįįh haalzheeh.

mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CI

Hak’az bik’ee shíchį́į́h doo ’áháłchįįh da.

Háí lá kintahgóó sh ’adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Hooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

Kintahgóó diit’ash.

town-to 1dpl-go.du.Prog

Lą́ʼąą’, hágoóneeʼ nibééso łaʼ shaa níʼaah.

okay well 2-money some 1-for 3-2-give.SRO.I

Mósí yázhí bimá yits’ą́ą́’ yóó’ííyá.

kitten 2-mother 3-from away-3-go.P

Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shí ʼadíílwoł.

rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.F

Nichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?

2-car-Q where-at 3-2-park.P

Nihizaad ’índa bik’i’diishtį́į́h ndi k’ad bee yashtí’ łeh.

1du-language until.now 3-1-understand.I but now 3-by.means.of 1-talk.DI usually

Níká ’adeeshwoł biniiyé níyá.

2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.P

Níwe, ni’éé’ t’óó bik’i na’ínil

stop 2-clothes just 3-on 3-2-dribble.I
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Shilééch’ąą’í hats’ąą ńdóosht’į́į́ł laanaa nízin yę́ę bik’íníyá.

1-dog areal-away.from 1-hide.O wishful 3-want past 3-1-find.P

Shimá sání t’áá shídin ’ííyá.

Shiyáázh nih ’oołbąs dooleeł.

1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.be

Sh naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!

1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I

Shí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.

I TOP just work-from town-to 1-go.I

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shínaaí shikétł’á ’iiyilgo łį́į́’ bikáá’ hasis’na’.

1-older brother 1-foot-botton 3-3-push.P-GO horse 3-top up-1-crawl.P

T’áadoo hosh biih dadoołtaałí.

neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-Í

T’áá ’ákódí na’ach’ąą’ígíí bee nihił hweeshne’.

just here.at 3-picture.I-ÍGÍÍ 3-by.means.of 2du-with 1-tell.P

T’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.

every summer lake-toward again-1-go.R

T’ááłáhádi neeznádiin dóó ba’aan táá’

one hundred and 3-beyond three

Tó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́lágo.

soda 1-from 3-1-drink.O don’t

Tł’éédą́ą́’ mą’ii léi’ shidááh gónaa ch’élwod.

last-night coyote there 1-before areal-around 3-move-rapidly.P

“Sh naa’aash ’ałgháádidiit’ash”, ní ma’ii jiní.

1-with cousin 1du-race.F 3-say.P coyote 4-say.P