Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire’Anít’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháníkah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-3-go.pl.P’Ashiiké yázhí ła’ chidí yikáá’dę́ę́’ ’adah ’adoogoh.
boys little INDEF car 3-on-from down 3-fall.F’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating enclitic
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.
lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.PDiné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.
people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEGDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’t
- lágo negative particle used with the optative mode
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.PDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo ndó’ daatsaah noolin da.
NEG but 3-be.sick.I 3-resemble.NP NEGDoo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGDooládó’ t’áadóó biniyéhégóó naadzólníi da.
certainly NEG 3-because-Í-NEG-GO handsome DADoondó’ ’ółta’ da.
NEG 3-go.school.NI NEGDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHa’a’aahgo doo jiztįį da, johonaa’ai hwił ołtáh jíní.
sunrise-GO NEG 4-lay.O NEG, sun 4-with count 4-say.IHaidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GOHalah doo bííghah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FKǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.
fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEGNa’ashǫ́’ii doo baa nijit’į́į́ da.
snake NEG 3-with 4-bother.O NEGNa’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ká ła’ bił ’ahóókááh lágo.
Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEGndi --- doo
Nichxǫ' aad ’át’éii">t'áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-ÍShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShá bíighah yáshti’ lá.
sun proportionate 1-talk.I DISCShicheii t’áá sáhí ’átsą́ą́’ ’ałtso yoolghal --- doochǫǫł ’át’éego ’ajilghał dooleeł!
1-grandpa just himself rib whole 3-chew.P ridiculous 3-be.NI-GO SER-3-ate.DI FUTShimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastT’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.
still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.PlO.SPN pastT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OTooh ńłínígíí ha’naa shił ’adeeshdloozh ńt’éé’ łį́į́’ shił deezgo’
water river areal-across 1-with 3-move.P past horse 1-with 3-fall.PTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
- dooleeł future




