Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Át’ahígo da’diidį́į́ł.
soon pl-’-1dpl-eat.F’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’t'Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPNBááh łikanígíí ła’ nisin háálá ayóo łikan.
bread 3-be.sweet.NI.NOM some 3-1-want.NI because very 3-be.sweet.NIBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.ICh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.PChidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.
truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.FDa’ Ron yiską́ągo saad neidoołkah?
Q Ron tomorrow word 3-3-investigate.FDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDíí Hooghan nímazí doo biyí’ shiiską́ą da.
TOP home round NEG 3-inside 1-spend.night.P NEGDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’t
- lágo negative particle used with the optative mode
- Laanaa’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Díí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdoo yéé --- -í
Dooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCGowééh ła’ ’ádá dooshkááł laanaa.
coffee one for.self pl.3-1-handle.OC.O wishha’naa (Ib. tsé’naa)
K’ad shį́į́ deesk’aaz hodooleeł.
now probably cold area-become.Fle’ ’át’éégóó
Naaki yiską́ągo Na’nízhoozhígóó shił ’adeeswod.
two yesterday Gallup-to 1-with 1-drive.FNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGShá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.
sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ashkǫ́ǫ́’ swim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shá bíighah all day, forever
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.FShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
Shimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.
1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI pastShínaaí chidí bił dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.
older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.PShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah doo sha’áłchíní haleehę́ędą́ą́’ doozhǫǫgo shibéeso (sibéeso) hólǫ́ǫ́ ńt’éé’.
still NEG 1-children 3-be.born.I-past satisfactory 1-money 3-exist.NI pastT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.Rt’áá ’íiyisíí
T’áá ká ’ooshháásh lágo.
neg 1-go.to.sleep.O LÁGOT’áá ’aaníí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.
truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá only
- T’áá ’aaníí truly
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon




