Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ashkii yázhí ’ayóo hwe’ádílááh.
boy little very 3-mischief’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possibly
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.PDahojitaałgo t’áá hoonaałgo wónáásdóó ’ayóí ’íits’a’go dahojitaał.
Pl-4-sing.I-COMP just areal-3-move.Prog-COMP soon remarkable 3-sound.I-COMP pl-4-sing.IDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODíigi ’át’éego yigááł.
this-similar.to 3-walk.ProgDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futuredoo ’ashohodoobéézhgóó
Doo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo t’áá k’ad chidí na’ní’ą́ą da.
NEG just now vehicle 2-3-1-lend.P NEGDoochǫǫł ’át’éego ha’éé’ bik’íhizhdizheeh dooleeł.
ridiculous 3-be.NI-GO 4-clothes 4-spit.P FUTDooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.Pdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Dooshą’ kót’éego áníléeh da lá.
ensure like.this 2-do.I DISCDíí séí dóó tsé yázhí ’ałtahígíí łeezh bikáa’gi naasaas ’áko shį́į́ doo hashtł’ish da doołeeł.
this sand and stone little mixed.together-NOM dirt 3-on-at 3-1-sprinkle.Prog then maybe NEG mud NEG futureHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.FNa’ńle’dii. Tó háníyá, tóhą́ą ’ásdįįd lá.
dismay water areal-1.go 3-disappear.P DISCNáás heesháałgo chidí bine’ ’ííyá.
forward 1-step.Prog-GO car 3-behind 1-go.PNáhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negNíwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.
stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEGShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time




