Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah ’atah ’adishdiłgo ’i’íí’ą́.
yesterday 1-for 3-passing down 1-play.stick.dice.RI evening’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ąąh háá’á wolyéii k’ad doo ’asht’é’égóó bik’ee ntsinisdzá.
credit 3-call.P now neg extremely.neg 3-on-account-of overwhelm.PCh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-pastCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PChidí doo diits’į́į́hgóó biniinaa bitoo’ biih yíką́ą́ nít’éé’ ’áłt’ąą diists’ą́ą́’.
car NEG 3-start.I-GOO 3-because gas 3-into pass-pour.OC.P past after.all 3-start.PDá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.
field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.PDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDibé doo deeghánígóó ’ałkéé’ ’idíítąądgo hooghanjį’ náákah.
sheep long.way RECP-follow 3-spread.out.NP home-up.to 3-walk.pl.ProgDichin bik’ee doo bííchįįd da.
hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P negDiné bikéyah bikáa’gi łáhágóó ninádahałtį́įh łeh.
Navajo 3-land 3-on-at a.few.places areal-rain.I usuallydoo ’ashohodoobéézhgóó
doo --- da
doo --- le’ ’át’éégóó
doo --- ndi
Doo yéé niiłtsání.
NEG fear .P. 2-1-see-NOMGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íí shį́į́ biniinaa łééch’ąą’í nidahał’in.
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHoozdohdi ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó deesdoi.
Phoenix-at TOP extremely 3-hot.SPNJį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.
today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.Pk’adę́ę ... lágo
Naakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá bił ’ahééniijéé’.
two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.PNaalyéhé bá hooghandi tł’oh hániikai ńt’éé’ ’áníídí yee’ ’ásdįįd lágo ’áadi niikai.
trading.post-at hay 1dpl-go.pl.P past recently very 3-disappear.P DISC-GO there 1dpl-go.pl.PNáhookǫsdę́ę́’ níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from breeze-GO very cold.SPNNidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haash’nééh climb up (on hands and knees)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áshnééh act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yaa down, downward
Shá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShilééchąą yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShitah honeezgaigo, doo naashnish da dooleeł.
1-body 3-pain.P-GO NEG 1-work.I NEG 3-become.FShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shí Kinłánígóó shił ’ayóó ’ánízáád ’áko ndi sitsóí ’éí bił ’áyídí.
I Denver to 1-with 3-far.NI but 1-grandsongranddaughter 3-with nearbyT’ah doo sha’áłchíní haleehę́ędą́ą́’ doozhǫǫgo shibéeso (sibéeso) hólǫ́ǫ́ ńt’éé’.
still NEG 1-children 3-be.born.I-past satisfactory 1-money 3-exist.NI pastT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner-at areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GO 4-tell. usually 1-grandfatherTsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.
rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.PTsinaabąąs bikáá’dę́ę́’ t’áá ’ałkéé’ ’adahaago’ ndeii’néego.
wagon 3-top-from just one-after-another down-1Pl-fall.P 3Pl-play.CI-GO.CITł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.IYá’át’éehgo yínááł.
be.good.I-GO 2-go.sg.ProgYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrow
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




