Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desireShichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.UAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgBéésh bii’ kǫ’í bizooł dego deez’á.
stove 3-pipe up 3-extend.SPNch’į́į́góó
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.PChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating enclitic
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past time
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGOdoo ’ashohodéébéézhgóó
Doo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo yéé chizh yah ’ííjaa’í hooghan shį́į́ ’adííłk’ą́ą́’ nít’éé’.
DOO YÉÉ firewood into 3-1-carry.pl.P-Í hogan probably 3-1-burn.P pastDooládó’ t’áadóó biniyéhégóó naadzólníi da.
certainly NEG 3-because-Í-NEG-GO handsome DADooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PHastiin Nééz doo ’asht’é’égóó nihibéégashii yá doolnih.
Mr. Long extremely 1pl-cow 3-for 3-annoy.ProgHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hodíina’ágo after a while
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
K’ad hooghangóó nááshdááł dooleeł.
now hogan-toward 1-go.Prog FUTK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.IKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.Ple’ ’át’éégóó
ni’sełkǫ́ǫ́’ léi’ yéigo bąąh ch’ééh déyá
1-swim.P because very 3-on in.vain 1-go.PNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
Nídíshchííʼ ayóó ádaníłnéez dooleeł.
pinetree very pl-3-dpl-tall.NI 3-become.FShicheii t’áá ’íiyisíí hastihgo biniinaa kónááhoot’éhí doo na’ádódlíi da.
1-grandfather very 3-old.N-GO because next.year NEG 3-expect.live.NP NEGShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downward
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shizhé’éésh łį́į́’ yiyííshǫǫdę́ę ’ayóó ’eelwod?
1-father horse-Q 3-3-tame.P-COMP.past really 3-run.away.PShínaaí chidí bił dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.
older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.PSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GOTsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.ITł’éédą́ą́’ mą’ii léi’ shidááh gónaa ch’élwod.
last-night coyote there 1-before areal-around 3-move-rapidly.PYiską́ągo daats’í tł’óo’di hózhóní doo doodaii’ naháłtin daats’í dooleeł.
tomorrow maybe outside areal-good.NI or areal-rain.CI maybe futureYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrow
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




