Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashiiké yázhí ła’ chidí yikáá’dę́ę́’ ’adah ’adoogoh.
boys little INDEF car 3-on-from down 3-fall.F’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hadahwiił’éés ńt’éé’.
long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past’áyąą
’aad ’át’éii">Hágoónee’, béeso shaa ní’aah.
well money 1-for 2-give.SRO.I’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OCBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.ICh’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ą́ągo shee nikihoníłtą́.
watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.PCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Dééh yaassííd léi’ ’ayóo sido lá.
tea 3-1-pour.I because very 3-hot.SPN discDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODiné k’asdą́ą́’ t’áá ’ałtso bichidí dahólǫ́ dííshjį́į́góó.
person nearly everyone 3-car pl-exist.N nowadaysDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futuredoo ’asht’é’égóó
Doo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGDoo yéé niiłtsání.
NEG fear .P. 2-1-see-NOMdooshą’ --- lá
Dííshjį́įdi, tsididįįjį’ nihinaanish dahólǫ́ǫgo biniinaa ’ádaa ńdeii’nah.
these-days-at overwhelmed 2pl-work pl-there-exist.NI-GO 3-because RFLX pl-1dpl-forget.RHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PKǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.
fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEGlaanaa
Na’níle’dii kingóó niséyá, naaltsoos t’áadoo niigį́į da.
dismay store-to 1-go.P mail NEG 3-pass-deliver.LPB.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- na’ńle’dii unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon




