Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Adą́ą́dą́ą́’ shichidí tsé bik’ą́ą́h yíłbą́ą́z.
yesterday 1-car rock 3-against 3-run.P’Ayóo la’ deesdoi, nahóółtą́ą́’ laanaa.
very disc 3-hot.SPN 3-rain.O hope’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ąąh háá’á wolyéii k’ad doo ’asht’é’égóó bik’ee ntsinisdzá.
credit 3-call.P now neg extremely.neg 3-on-account-of overwhelm.P’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.FBéésh bii’ kǫ’í bizooł dego deez’á.
stove 3-pipe up 3-extend.SPNBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NIChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FChidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.
truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.FDá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.
field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.PDibé bighan báátis dah yiishte’.
Sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.
sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.ODibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.PDlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.Pdoo deighánígóó
Doo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdooshą’ --- lá
Haahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.IHastiin nééz doondó’ ndi ’alzhish da.
man tall NEG but 3-dance.DI NEGHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whoNa’ídíkid bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possibly
Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PKʼadí! Tʼáadoo tʼóó ’ííyį́į̨́łí.
stop NEG just 2-eat.Prog-íLąʼí nahółtą́ągo t’éiyá hodookʼááłígíí yaa hódoonííł.
much 3-rain.O-GO only areal-fire.I-IGII down HO-happen.FNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNiísh ’ałdó’ t’áá ’ákwíinínízin?
2-Q also just 2-think.so.NIShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShilééchąą’í yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShilééchąą yázhí shikéé’ yildlosh ńt’éé’ hashtł’ish yiih yildloozh.
1-dog little 1-behind 3-walk.Prog past mud 3-into 3-walk.PShimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.
1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI pastT’áadoo yaa nidanoht’áhí.
NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-ÍT’áá ká ’áshįįh dah díníilghaazh bik’íóónííł.
NEG salt fry.bread 3-on-3-2-sprinkle.PlO.OTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noon
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-at
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




