Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finally
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- t’áadoo not
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finally
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.
woman happy 1-called.NI FUT’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.
long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.U’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIBéeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.
money 3-for house-at money in.vain 1-ask.ICh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nááshdááł return, go back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
ch’į́į́góó
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yilyeed go, run’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá ch’į́į́góó failure
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yilyeed go, run’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áá ch’į́į́góó failure
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.PDá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.
field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.PDibé doo deeghánígóó ’ałkéé’ ’idíítąądgo hooghanjį’ náákah.
sheep long.way RECP-follow 3-spread.out.NP home-up.to 3-walk.pl.ProgDlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.PDlǫ́ǫ́’ ba’áán góne’ yah ’adeeshnii’go dlǫ́’áyázhí shishhash.
prairie.dog 3-hole into down1-3.to.reach.out.hand prairie.dog-little 1-bite.PDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo at’ééké bizhdisóół da.
NEG girls 3-4-whistle.O NEGDoochǫǫł ’át’éego ha’éé’ bik’íhizhdizheeh dooleeł.
ridiculous 3-be.NI-GO 4-clothes 4-spit.P FUTDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PHaa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?
how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every dayHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating enclitic
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Nibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShínaaí łahda bił náhoniidoh.
1-older.brother sometime 3-with 3-become.warm.RSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’ah ’ałk’idídą́ą́’ t’áá neesh’į́į́ ńt’éé’.
still quite.long.ago just 2-1-see.P pastT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RT’áá ká ’adinoólgháásh lágo.
neg 2-oversleep.O LÁGOT’áá ká ’áshįįh dah díníilghaazh bik’íóónííł.
NEG salt fry.bread 3-on-3-2-sprinkle.PlO.OTł’óół tsin bigaan binah dah sélá.
rope stick arm 2-against up 3-1-hung.PYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CIŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




