An example search has returned 50 entries

ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.

boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F
listenloadingplaying

The boys will build a shade house for the pow-wow.

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?

yesterday-Q outside-at 2-work.P

’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin díínii’.

morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.P

’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.

1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P

’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?

meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI

’Azhą́ hasistih ndi ’ayóo ’eesh’į́.

even.though 1-be.old.P even.though very 3-1-see.Prog

"Binák’eegóó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.

3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.F

Béésh bee hane’é b nááshbał.

phone 3-with 1-whirl.Prog
listenloadingplaying

I’m turning in circles with my cellphone.

bik’ídadidiidis

pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.F
listenloadingplaying

wrap it around it, 1st person plural

Chidí nidabinołtłáád.

car pl-3-2dpl-stop.I
listenloadingplaying

You all stop the car!

Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.

car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P

dazhdíníłkaad

pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).I

deidííłhį́į́’

pl-3DO-3dpl-melt.it.P

deitł’ó

pl-3DO-3dpl-weave.it.I

Dichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?

hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NI

didadiiljéé’

pl-3DO-1dpl-start.fire.P

diilbish

3DO-1dpl-boil.it.F
listenloadingplaying

boil it, 1st person dual

dizhdidoołjah

3DO-4-start.fire.F

Díí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.

this night only.then uninterrupted 1-sleep.F
listenloadingplaying

I will sleep well tonight.

Díkwíí jį́ nanilnish?

how.many-Q day 2-work.I

Dooládó’ shį́į́ ’adą́ą́dą́ą́’ shich’ohoos’ni’ da kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.

wow probably yesterday 1-lucky.P town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P
listenloadingplaying

Boy oh boy, I was in luck yesterday --- I was walking down the street and found a twenty dollar bill.

Díí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.

this TOP donkey very 3-eat.P
listenloadingplaying

This donkey eats a lot. / This one of the donkeys eats a lot.

Gah bikéé’ yishwoł.

rabbit 3-following 1-run.Prog

Gohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.

coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISC
listenloadingplaying

I wanted to buy coffee as well but I forgot it!

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NI

Haahláyéé ’ajiiłhosh.

don’t.dare 4-sleep.I

hadazhdínóołchał

pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).F
listenloadingplaying

card it (as in wool), 4th person plural

Haóódziih lágo.

2-speak.O don’t

K’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.

1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG

Na’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ła’ bił ’ahóókááh lágo.

Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEG

Nahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.

3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEG

nidasoołkáá’

pl-3DO-2dpl-investigate.it.P

nideiilyé

pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.I

nijilé

3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.I

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT

Nił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?

2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI neg

niłbéézh

3DO-2-boil.it.I

Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?

2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI

Níyolgo t’áá ’áko niishch’ił.

wind-GO immediately 3-blink.U
listenloadingplaying

When it’s windy, I usually blink.

Shichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.

1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.P
listenloadingplaying

I went to sleep huddled up into a ball.

Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.

1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.F

Shiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá

1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.F
listenloadingplaying

My son will be returning on Sunday.

Shíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!

1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-neg

Sitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.

1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U

T’áá ká ’ooshháásh.

neg 1-go.to.sleep.O

T’áádoo shich’į’ béésh nídiiłts’į́hí

NEG 1-to phone 2-call.R-Í

Tó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.

water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future

Tsinaabąąs t’éiyá bee ch’aa nida’asdee’ ha’níigo dahane’.

wagon only 3-it travel pl-3-go.P 3-say-GO.NI pl-3-tell.P
listenloadingplaying

We heard people traveled by wagon long ago.

wołhį́į́h

3DO-2dpl-melt.it.(snow).I

yiigish

3DO-1dpl-make.one.cut.in.it.I