Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Ólta’di ’áłchíní binaashii sédáago ’ííníshta’.
school-at children 3-across.from 1-sit.SNP 3-read.NI’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F'Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROGAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgAłk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. Díísh jį́įdi 'éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
bik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’éénísh’į́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
out summer.GO 1-again.weave.F 1-desireChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Odadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDah níljííd!
up 2-jump.IDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.Fdeiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.PDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.PDíí nanise’ hiná.
this plant 3-alive.NIDíí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.
this night only.then uninterrupted 1-sleep.FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).IGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).PHáadi lá dibé nidahaniih?
where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CIHáí lá yiską́ągo Tónaneesdizígóó bił ’adeeswod?́
who discovery tomorrow.GO Tuba.City.GOO with 3-drive.F-QJacob 'éí ayóo naalnish
Jacob this.one very 3-work.CIjidoołbish
3DO-4-boil.it.Fjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).INaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.Inidasoołkáá’
pl-3DO-2dpl-investigate.it.PNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FNíléí chidí t’óó la’ nihichidí át’é nahalin.
there car contrary.to.appearances 1pl-car 3-be.NI 3-resemble.NIShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive
Sohodizingo t’áá ká nídoó’nééh.
prayer-GO neg 2-get.up.OTó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
soda 1-from 3-1-drink.O don’tyishą́
3DO-1-eat.it.Iyishbéézh
3DO-1-boil.it.IYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii