Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?
yesterday-Q outside-at 2-work.P’Atiin yéego hashtł’ish náhádlee łe.
road very mud 3-becomes ususally.CI’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.
hospital-at just worse 4-become.NP’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.
long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTdaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdeiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideiyą́
pl-3DO-3dpl-eat.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDlǫ́ǫ́’ aad ’át’éii">’ayóo da’diłhashígíí baa ’ákonsin.
prairie.dog very 3i-3-bite.I-ÍGÍÍ 3-about 1-be.aware.NIDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIDoo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii
doohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.Fdíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).IDąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.
spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usuallyHa’át’íí biniiyé ’ákǫ́ǫ́ díníyá?
what 3-for.purpose there 2-start.go.Phadeiniłchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).IHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIKii mósí bił yá’át’ééh.
Kii cat 3-with 3-be.good.NINa’ná’á biyaa góne’ dóó báhátis ’adiłt’oh.
bridge 3-under below and 3-across 3-3-shoot.Pnishóóh
3DO-2-brush/comb.it.INisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ ts’íiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PNídiiłne’.
3-2-hit.INáhookǫsdę́ę́’go níyol.
north.fromGÓ 3-wind.NInéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RRon hashk’aan ła’ ní.
Ron banana some 3-say.NIShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- ’Ánáhoot’įįhígíí




