Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Azhą́ shaa jidiijéé’ ndi, t’áá hwéé deeshwoł.
even.though 1-from-4-start-run.P just but 1-run.FAsdzání ní’jookąąhgo kintahdi nijighá.
woman-NOM Rep-3a-beg.I-GO town-at about-3a-walk.IAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Át’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOBéésh bee hane’é bił nááshbał.
phone 3-with 1-whirl.Progbik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.IDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.FDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.PDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CIDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGdíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).IHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIhadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Ihaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Ihayííłgizh
3DO-3-cut.it.out.PHádą́ą́’ dii hooghan ’íinilaa?
when-past this hogan 3-2-make.PJacob ’éí ayóo naalnish
Jacob this.one very 3-work.CIjitł’ó
3DO-4-weave.it.IKʼadí! Tʼáadoo tʼóó ’ííyį́į̨́łí.
stop NEG just 2-eat.Prog-ínishóóh
3DO-2-brush/comb.it.Initł’ó
3DO-2-weave.it.IŃdíshchíí’ yáázhí bąąh hasis’na’go shił yaa ’ádzaa.
pine.tree little 3-on 1-climb.P-GO 1-with down 3-act.PŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.IŃléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTRemark- Hachidí laʼ doo sizį́į da. Response- Jó doo jizdáa da .
4-vehicle surprise NEG 3-stand.SPN-NEG | well NEG 4-sit.SPN NEGShimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.
every summer lake-toward again-1-go.RT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.Pwoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.Fyishhį́į́h
3DO-1-melt.it.(snow).IYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CIYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- déyá start to go
- haa’í whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾




