Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.P-GO 1-little.brother and 1-little.sister RECP-equal-GO 3-for RECP-for 3-lie.aligned.PlO.NP’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.Ubik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.PBíla’ashdla’ii nishlį́.
3-hand-five-NOM 1-be.NICh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
Chidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdayííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Pdeiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.IDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdidadiiljeeh
pl-3DO-1dpl-start.fire.IDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGDoondó’ daatsaah da noolin.
not.even 3-sick.I NEG 3-resemble.NIhaiłgéésh
3DO-3-cut.it.out.Ihaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.Fjididoołhįh
3DO-4-melt.it.Fjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).Ijoodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.PNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.Fnidasoołkáá’
pl-3DO-2dpl-investigate.it.PNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.Inéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FSitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.UT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.
right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.FT’áá ’áłdįį bi’éé’ sinil
ready 3-clothes 3-place.PlO.SPT’ááła’í naahai yę́ędą́ą́’ naanish yiséłbą́.
one year past work 3-1-earn.PTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii




