Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh náshdlį́į́h áádóó naanishgóó yishááh.
coffee again-1-drink.R then work-toward 1-go.I’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOCh’iyáán ííł’í doo ndi yééhósin da.
food 3-3-make.CI NEG but 3-3-know.NI NEGChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.Progdeiidlą́ą́’
pl-3DO-1dpl-drink.it.Pdidadidiiljah
pl-3DO-1dpl-start.fire.Fdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.FDiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí tsé t’óó la’ béésh át’é nahalin.
this rock contrary.to.appearances metal 3.be.NI 3-resemble.NIhadeizgeed
pl-3DO-3dpl-dig.it.out.Phadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.PHahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
hayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHádą́ą́’ Jáan Tó Hónaanígóó naayá?
When past John ocean across-to 3-go.PHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
jidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.FJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOJáádéé ́ałgháázhdikahígíí naaki góne’ iiyá.
leg.by-means-of 3-3-race-NMLZ two rank 1-go.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKwii nináá’nísh’aah.
here again-3-1-place.RLééchąą’í t’áá shǫǫ ’akéé’ nálwod lá.
dog good.thing INDEF-behind 3-return.P DISCNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INaakaii bizaad jółta’ le’ dzinízingo dzizdá.
mexican language 4-read.I wish 4-wish.O-GO 4-sit.Pneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.FNicheii nida’iiníísh góne’é kingóó ’ałnánádáah łeh.
2-grandfather Friday on store-to 3-go.R usuallyNichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínideizlá
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.PNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want




