Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.FBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.Ibik’ídazhdidis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.ICh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.ProgCh’éénísh’į́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
out summer.GO 1-again.weave.F 1-desireCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.Pdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.FDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdaoo’aal
pl-3DO-2dpl-chew.it.Pdeiilzhóóh
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ididadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.IDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDooládó’ shį́į́ shich’ohoos’ni’ da; ’adą́ą́dą́ą́’ kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably 1-lucky.P yesterday town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dooládó’ --- da lá (it) certainly isfind in Navajo Particle Lexicon
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góyaa downsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii
- T’ahdii
Doondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.Pdííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.ProgHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.Ihajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phazhdínóołchał
3DO-4-card.it.(as.in.wool).FHáí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.Fjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.Fjitł’ó
3DO-4-weave.it.INa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive
Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó
- yishwoł run along
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)
- ’áháshyą́ care
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




