Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínígo ch’éshááh ’áádóó sodiszįįh.
morning-GO 1-go.out.U and.then 1-pray.U’Atiingi chidí léi’ yiiłtsą́.
road-at car INDEF 3-1-see.P’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.
long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.PBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídidíídis
3DO-2-wrap.it.around.it.FCh’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.
watermelon again-1-eat.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.Pdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.Idajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Ididoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.PDoo ndi nálzid da.
not.even 3-scared.NI NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadanoołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.Fháíníłgizh
3DO-2-cut.it.out.PK’ad hooghangóó nááshdááł dooleeł.
now hogan-toward 1-go.Prog FUTMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’nideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.Pnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.Pnisiilkáá’
3DO-1dpl-investigate.it.PNídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.INá’áł’ah doo ndi yiyiichįįh da.
3-butcher.CI NEG 3-good.at.NP NEGNíwe, tʼáádoo ʼabeʼ tʼóó bee naninéʼhí. Hazhóʼó nidlą́.
stop NEG milk just 3-with 2-play.R-NEG properly 3-2-drink.ISaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTT’ááła’í naahai yę́ędą́ą́’ naanish yiséłbą́.
one year past work 3-1-earn.PTóógóó łį́į́’ ’ałkéé’ deíkááh.
water-to horse RECIP-behind 3-walk.pl.ProgTsinaabąąs bee nida’abąąsgo shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I-GO 1-pass-born.PYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- déyá start to go
- haa’í whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾




