Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.
coffee again-1-drink.R’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wish’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.I’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.Ibik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FCh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.ProgCh’éénísh’į́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
out summer.GO 1-again.weave.F 1-desireDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.FDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGOdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdiidííłjéé’
3DO-3-start.fire.PDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDíí tsé t’óó la’ béésh át’é nahalin.
this rock contrary.to.appearances metal 3.be.NI 3-resemble.NIhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phanííłchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Phayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.Ijiyą́
3DO-4-eat.it.IKwii nináá’nísh’aah.
here again-3-1-place.RNaakaii bizaad jółta’ le’ dzinízingo dzizdá.
mexican language 4-read.I wish 4-wish.O-GO 4-sit.PNahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNe’eshłééh. T’áá ká nóólk’oł.
2-1-copy.I 2-blink.ONíyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.UNTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.ISha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- ’Ánáhoot’įįhígíí
Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShizhé’é bichíditsoh yaa naashnish
1-father 3-truck-large on.it 3-3-worked.P 1-father 3-truck-large on.it 3-3-workedShíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!
1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-negSiláo yik’ee noochééł.
police account 3-flee.ProgT’óó k’asdidą́ą́ dóola bizgoh.
merely nearly-past bull 3-3-gore.PTó diłhił bá hooghan góne’ sáanii ’ałk’iijée’go hááhgóóshį́į́ jó shí da ’adadanishchidgo sédá.
bar 3-at women RECIP-3-fight.P-GO very instead 1-flinch.I-GO 1-sit.PTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Tsinaabąąs bee nida’abąąsgo shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I-GO 1-pass-born.PTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyik’ídéididis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want




