Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desireʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats’í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U’Ak’ah kǫ’ dishtłi’go sédá.
candle 3-1-cause.burn.NI-GO 1-sit.SPN’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Áhoodzaii
- na‘oolwoł return
Bini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.PBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.RCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.IDibé yah ánáádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Ididoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo t’áá k’ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idííníłhį́į́’
3DO-2-melt.it.PGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.PHádą́ą́’ hooghan ’ájíilaa?
When-past this hogan 3-4-make.PHáí lá yiską́ągo Tónaneesdizígóó bił ’adeeswod?
who discovery tomorrow.GO Tuba.City.GOO with 3-drive.F-QHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.Fhááłgizh
3DO-1-cut.it.out.PJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nahółtą́ą́’ laanaa t’óó daniidzin.
rain hope just pl-3pl-want.ONáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNiba’ sézį́.
2-wait 1-stand.SPNnishóóh
3DO-2-brush/comb.it.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPShiyáázh ’ółta’góó deeyáhą́ą doo yénániih da.
1-son school-to 3-go.P-past one but NEG 3-3-remember.CI NEGShił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.IT’óó tá’ádeesgizii’ ’ííyą́ą́’.
just 3-reflex-wash.P-CONJ 3-eat.PT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PT’áá ká nikee’ ániidígíí biih wóó’éés lágo.
see.to.it 2-shoe new-IGII 3-into 2-step.in.O NEGTsxį́įłgo tł’aakał ła’ ’ájóle’.
hurry-GO skirt some 3-4-make.Owoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pwołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.(snow).Iyidooyį́į́ł
3DO-3-eat.it.Fyiilzhóó’
3DO-1dpl-brush/comb.it.PYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




