Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’At’ééd ’éí ch’iyáán ’ál’į́įgi łá’í nidi doo bił bééhózin da.
girl TOP food 3-make.NI-at one but 3-with 3-know.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- łá’í ndi not even one, not a single onefind in Navajo Particle Lexicon
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.
woman happy 1-called.NI FUT’At’ééd t’áá shǫǫ kinaasda’.
girl just good 3-puberty.P’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.PBéésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-ÍBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.PBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.saybik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIdajoodlą́ą́’
pl-3DO-4dpl-drink.it.Pdaoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdidadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.Fdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.Fhadadíníilchał
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadajishgizh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Phadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phanoołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).PHaánee’ náánááshdáał dooleeł.
well 1-again-walk.R futureHáí lá sis łigai ’iił’įh
who-Q belt silver 3-3-make.UHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHodíína’go deesháál.
in.a.while-GO go.sg.FHooghandóó ch’ínáshdáahgo dibé nánásh’įįh.
home-from 1-go.outside.R-GO sheep 1-look.RKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




