Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.
ribs some 4-eat.O desire’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- haasdziih speak, exclaim
’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?
yesterday-Q 2-work.PAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.sayCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.PChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.Pdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdajiigish
pl-3DO-4dpl-make.one.cut.in.it.Idajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Idashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.PDibé bits’į́’ daodą́ą́’ laanaa.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LAANAADibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.ODibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.RDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDíí gohwééh doondó’ sido da!
this coffee not.even 3-hot.SPN NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadadíníilchał
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihainííłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).PHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHádą́ą́’ hooghan ’ájíilaa?
When-past this hogan 3-4-make.PHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




