Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.Ibik’ídédiz
3DO-1-wrap.it.around.it.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
Da’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dadoołhį́į́’
pl-3DO-2dpl-melt.it.Pdaooyą́ą́’
pl-3DO-2dpl-eat.it.Pdeididínóołkał
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdeiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.Pdideidiłjeeh
pl-3DO-3dpl-start.fire.Ididíłjeeh
3DO-2-start.fire.Idizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoochǫǫł á’téego!
repulsive 3-be.NI-GOdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.PHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.Phadoołtééł
3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phazhniłchaad
3DO-4-card.it.(as.in.wool).IHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Na’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DINeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NINi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.INichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-ÍNida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMPNimá sání dó’ bina’nitin t’ah ła’ bénánílniihísh łí.
2-grandmother DÓ’ 3-teaching yet some 3-2-remember.CI-Q ŁÍNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShimá dóó shizhe’é ’éiyáhá Kin Łánígóó naazh’áázh.
1-mother and 1-father TOP building many-to 3-roundtrip.pl.SPShimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.
1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IPShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPSitsóí bi’éé’ nizhónígo bá nishéch’ąą’.
1-grandchild 3-clothes 3-beautiful.NI-GO 3-for designed.P 1-itT’ah ’abíínídą́ą́’ naanishgóó dah diiyá.
still morning-past work-to up start-1-step.IT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTTó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
soda 1-from 3-1-drink.O don’tTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




