Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.
long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P’Áádóó éí haa daadzaa?
and.then TOP what pl-3-do.P’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.R’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGbik’ídeediz
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.IChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
dajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).PDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.Fdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdeidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.IDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.ProgDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverhadeiniłchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Fhaidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhainííłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Phaniłgéésh
3DO-2-cut.it.out.Ihanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Pjishbéézh
3DO-4-boil.it.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodago particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows
Kinaaldáágóó jidóya’ t’óó ’ílį́.
puberty.ceremony-to 4-go.O hope just thinkLą́ʼąą’, hágoóneeʼ nibééso łaʼ shaa níʼaah.
okay well 2-money some 1-for 3-2-give.SRO.INa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNaʼazhǫǫshgóó dooʼáazhgo nihikééʼ ʼiih deeshwoł.
casino-to 2du-go.F-GO 2pl-follow 3-into 1-run.FNicheii nida’iiníísh góne’é kingóó ’ałnánádáah łeh.
2-grandfather Friday on store-to 3-go.R usuallyNidahastą́ągo k’izh’dóle’ígi ’áhoot’é.
rain.P 4-plant.O.NOM areal-be.Nnidasoolá
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.IShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.FShimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.
1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI pastT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.Oyiishgish
3DO-1-make.one.cut.in.it.Iyik’ídeididoodis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.Fyishóóh
3DO-3-brush/comb.it.IYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want




