Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CIʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ahwééh ła’ wóshdlą́ą́’.
coffee some 3-1-drink.O’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Awéé’ dah biséłdá.
baby up 3-1-CAUS-hold.AnO.SPN’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.
before-last.night many around-3-rain.P’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPHbik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastChahash’ohjí ch’ínááhoníshóó’.
brush arbor-JÍ out-again-area-sweep.Rdajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Ididadidiiljah
pl-3DO-1dpl-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdidiiljéé’
3DO-1dpl-start.fire.Pdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdidíłjeeh
3DO-2-start.fire.Idizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíí nanise’ hiná.
this plant 3-alive.NIDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.FDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.FDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.PHaalá t’áá ’éiyá naaltsoos niníłtsooz ni’.
what-Q just TOP paper 3-1-put.FFO.P recallHaashíyee’ shimá bidzi’ izí shił doolwoł hait’éego dilwo’.
try.and.find.out 1-mother bicycle 1-with pas-moving.fast.F 3-1-try.F 3-run.hadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadoołbįįd
3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phaoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.Phazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHáí lá sis ligái ííł’įįh?
who-Q belt silver 3-make.UKwii nináá’nísh’aah.
here again-3-1-place.RNa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- hanááshyį́į́’ rest
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’iishháásh sleep
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ch’ééníssííd awaken him/her
Naʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáńsdzáago t’áá ’íídą́ą́’ ’ííníyą́ą’ dooleeł.
back-1-go.sg.P-GO just already INDEF-2-eat.P FUTShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.XShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG pastShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive
Sitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.UT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PTł’éédą́ą́’ ’iiłhaazh.
night-past 1-sleep.Pyididínóołkał
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).FYiską́ągo ’azee’ííłíní niwoo’ yideeshnish doo.
tomorrow doctor 2-teeth 3-2-work.F will.beYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




