Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Ałk’idą́ą́’ ch’iyáán ’ ádayiilaa léi’ ła’ ’ánáádeiilyaa.
long.ago food pl-3-3-make.P Indef. some again-pl-3-1dpl-make.P’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.Ibik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.PCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-Idadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.Fdajíí’aal
pl-3DO-4dpl-chew.it.Pdajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.PDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).IDii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- nahashniih buy, sell
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Díí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDoo ndi nálzid da.
not.even 3-scared.NI NEGDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.Proghadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).IHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.Fjiyą́
3DO-4-eat.it.IJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodago particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows




