Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ashiiké yázhí nináádaa’né.
boys young pl-3-play.R’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Azhą́ shaa jidiijéé’ ndi, t’áá hwéé deeshwoł.
even.though 1-from-4-start-run.P just but 1-run.F’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I past’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.PBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PBíla’ashdla’ii nishlį́.
3-hand-five-NOM 1-be.NICh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-pastCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.RChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.Progdadidoołhįh
pl-3DO-2dpl-melt.it.Fdeiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).IDibé hólǫ́ǫgo ła’ níjół’ah laanaa.
sheep exist-GO some 4-butcher.O hopeDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Dziłneeláagí nánisé’ ’azee’ háágeed.
mountain-end-at growing.herb medicine up-3-1-dig-1.PDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
haidoołtééł
3DO-3-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.Phaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.PK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopenideiskáá’
pl-3DO-3dpl-investigate.it.Pnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.Pnisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.Pnisélá
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.PNá’áł’ah doo ndi yiyiichįįh da.
3-butcher.CI NEG 3-good.at.NP NEGShich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.
1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.PShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.IT’ah ’abíínídą́ą́’ naanishgóó dah diiyá.
still morning-past work-to up start-1-step.IT’áá ’aaníigo chizh yigééł.
really firewood 3-pass-haul.PROGT’áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FT’óó k’asdidą́ą́ dóola bizgoh.
merely nearly-past bull 3-3-gore.PTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




