Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Áádóó hainidzaa?
and.then what-3-2-do.P’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.R’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Eii lá bóhólníih ni.
that FOC 3-lead.Prog EMPHAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saiddashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Pdeiilzhóó’
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Pdeiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Ididishjeeh
3DO-1-start.fire.Idiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDooládó’ dichin nisin da.
certainly hungry 1-want.N DAdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IGohwééh ła’ shaa níkaah.
coffee some 1-to 2-give.OC.IHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIHaashíyee’ díí azee’dich’ii’ bíniitááh hait’éego dich’íí’.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.IHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
hazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FLą́ʼąą’, hágoóneeʼ nibééso łaʼ shaa níʼaah.
okay well 2-money some 1-for 3-2-give.SRO.INa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive




