Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I’At’ééd t’áá shǫǫ kinaasda’.
girl just good 3-puberty.P’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.P-GO 1-little.brother and 1-little.sister RECP-equal-GO 3-for RECP-for 3-lie.aligned.PlO.NP’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PBini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.
let will-1-school or only away 1-off-run.PChidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.
car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.ProgDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdidííłjéé’
3DO-1-start.fire.PDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIHa’a’áahgo shilį́į́’ bá niná’áshjoł.
east-GO 1-horse 3-for again-1-feed.NCM.Rhadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.Ihajííłgizh
3DO-4-cut.it.out.Phaoogeed
3DO-2dpl-dig.it.out.PHádą́ą́’ Jáan bighan ’áyiilaa?
When-past John 3-hogan 3-3-make.PHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHooghan ’adeeshłííł ndi tsineheeshjíí’ shee ’ádin.
hogan 1-build.F but lumber 1-with 3-none.NIHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




