Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Adáádą́ą́’, hééł sinil góne’ hasht’ehooshłaa.
Day.last belongings storage inside 3-1-clean.P’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Asdzą́ą́ Báhoozhóní yinishyé.
woman happy 1-called.NI’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.P’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.F’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I pastbik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.FCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




