Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
’Adą́ą́dą́ą́’ ch’iyáán ’áshłaago dajííyą́ą́’.
yesterday food 1-make.P-GO pl-4-eat.P’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Azee’ál’į́įdi t’óó tsé’édin ’ájiidzaa.
hospital-at just worse 4-become.NP’Azháánee’ shi dibé hólǫ́ǫ ndi, dibé ła nahiideeshnih.
even.though my sheep 3-exist.NI sheep one 1-buy.F’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.P’Eii lá bóhólníih ni.
that FOC 3-lead.Prog EMPH’Ólta’di ’áłchíní binaashii sédáago ’ííníshta’.
school-at children 3-across.from 1-sit.SNP 3-read.NIBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.Pbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídóhdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.ICh’iyáán ’áshłaadóó tsííd bik’i hooziid.
food 3-1-cook.P-from embers 3-onto area-1-cover.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.PDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.Pdeiilzhóóh
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ididazhdiłjeeh
pl-3DO-4dpl-start.fire.Idididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdidishjeeh
3DO-1-start.fire.IDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDooládó’ shį́į́ shich’ohoos’ni’ da; ’adą́ą́dą́ą́’ kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.
wow probably 1-lucky.P yesterday town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- dooládó’ --- da lá (it) certainly isfind in Navajo Particle Lexicon
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góyaa downsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’Áhoodzaii
- T’ahdii
Dziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.FMasí dó’ nee holǫ́ǫ́’ísh łí?
cat DÓ’ 2-with exist.NI-Q ŁÍNahółtą́ą́’ laanaa t’óó daniidzin.
rain hope just pl-3pl-want.ONidáa’di ’áká’ ’ajólyééd.
enemy.way.ceremony-at 4-for 4-run.Onidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Fnijizlá
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.PNilį́į́’ de’ nílóós.
2-horse here 3-2-lead.Inisiilyá
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pniséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- ’Ánáhoot’įįhígíí
Shínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive




