Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROGAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Bá ólta’í la’ t’áá shǫ́ǫ́ da nihaa joozba’.
3-teacher some at.least such.as 1du-about 3-care.PBéeso bá hooghan góne’ saad hazlį́į́’.
bank inside words 3-pas-it.occured.PCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.dayoodlą́ą́’
pl-3DO-3dpl-drink.it.Pdeiłbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.IDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDibé hólǫ́ǫgo ła’ níjół’ah laanaa.
sheep exist-GO some 4-butcher.O hopedidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Idiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Díí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHaashíyee’ díí azee’dich’ii’ bíniitááh hait’éego dich’íí’.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadeizgeed
pl-3DO-3dpl-dig.it.out.Phadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
haiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.Ihazhnííłchaad
3DO-4-card.it.(as.in.wool).PJoe dóó Louise hataał.
Joe and Louise 3-sing.CIK’ad niba’ sédáa dooleeł.
now 2-wait 1-sit.SPN FUTNeeznáadigóó ’oolkiłgo ’áłah ’aleeh daaní.
ten.at-toward time-GO meeting pl-4-say.NInijiskáá’
3DO-4-investigate.it.PNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUTNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ ts’íiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- nisin think, want
Ńléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTShibéézh bik’í’óshch’iid le’ ’éé’ bitahgi yóó’ ’eelts’id.
1-knife 1-find.it.O clothes 3-among 3-move.PShich’ah tsékooh góyaa ’adah bił ’ííyol.
1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.PShimá bighangóó náshdáahgo łééchąą’í baná’ástso’.
1-mother 3-house-toward again-1-go-GO dog 3-again-1-feed.RShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I pastShį́įgo dooládó’ deesdoi da lá, Hoozdodi!
summer-go certainly hot.SPN DA DISC Phoenix-atT’ah doo la’ tł’oh ła’ baa náánágeeh da.
not.yet DISC hay some 3-for 3-haul.I NEGT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTT’áá ká gohwééh baa wóókááh
see.to.it coffee 3-for 2-pour.OC.OYadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




