Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I past'Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.Ibik’ídadeediz
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.IChidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.IDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.PDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDooládó’ dichin nisin da.
certainly hungry 1-want.N DAGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.IHaa'íyee' shinááł Diné bizaad bíhwiidííł'aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.FHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.Ihadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáadi lá dibé nidahaniih?
where-at Q sheep pl-3-pass-sell.CIHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhapsHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.Fjiyą́
3DO-4-eat.it.IK’ad hooghangóó nááshdááł dooleeł.
now hogan-toward 1-go.Prog FUTLééchąą’í t’áá shǫǫ ’akéé’ nálwod lá.
dog good.thing INDEF-behind 3-return.P DISCMary ha’át’íí lá yinízin?
Mary what Q 3-3-want.NINida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
nideilé
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inijiskáá’
3DO-4-investigate.it.PŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.ISaad naashkaahgo baa naashá.
word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.ProgShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISCShidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.ISitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.USitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.UT’ah ’ałk’idídą́ą́’ sik’is t’áá yiiłtsą́ą́ nít’ę́ę́’.
still long-ago 1-friend just 3-1-see.P pastT’áá ’áłdįį bi’éé’ sinil
ready 3-clothes 3-place.PlO.SPT’áá shǫǫ da la’ chidí haayíí’ą́.
at.least some car 3-3-get.SRO.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó




