Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Asdzą́ą́ Báhoozhóní yinishyé.
woman happy 1-called.NI’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.Pbik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídédiz
3DO-1-wrap.it.around.it.PCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RChidí na’na’í łęęzh yíyooyił.
tractor dirt 3-3-push.ProgChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.Fdashiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.PDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGOdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdiidííłjéé’
3DO-3-start.fire.PDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.PDíí dibé yázhí yíłtééł.
TOP sheep little 3-2-carry.AnO.ProgGohwééh nayiisnii’ídiísh bił bééhózin?
coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íí́sh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHaa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.
lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.FHaidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GOhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).PHáí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Jáanísh naalnish?
John-Q 3-work.IMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGOnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FRemark- Hachidí laʼ doo sizį́į da. Response- Jó doo jizdáa da .
4-vehicle surprise NEG 3-stand.SPN-NEG | well NEG 4-sit.SPN NEGSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.Ishiilbéézh
3DO-1dpl-boil.it.PT’áá shǫǫ hooghandi nádzáá lá.
good.thing home-at 3-return.P DISCTį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTs’aa’ t’áá nitsaaígíí bídin nishłį́.
basket just 3-large.NI-nom 3-lack 1-be.NITsiiyi’di náá’dzítseeł yiits’a’.
forest.up.to 4-again.chop in.sound.RTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.PTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
Yadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIYá’át’éehgo yínááł.
be.good.I-GO 2-go.sg.Progyidíníłkaad
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).Iyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyishbéézh
3DO-1-boil.it.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




