Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.F’Ajótł’óół laanaa nissin ndi ’aghaa’ shee ’ádin.
4-weave.O hope 3-1-want.CI but wool 3-1-with.me 3-none.NI’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGAłk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. Díísh jį́įdi 'éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
bik’ídínídiz
3DO-2-wrap.it.around.it.PBá ólta’í la’ t’áá shǫ́ǫ́ da nihaa joozba’.
3-teacher some at.least such.as 1du-about 3-care.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.PCh'iyáán ííł'í doo ndi yééhósin da.
food 3-3-make.CI NEG but 3-3-know.NI NEGChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChahash’ohjí ch’ínááhoníshóó’.
brush arbor-JÍ out-again-area-sweep.RChidí nidabinóołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.ODaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.Idajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Ideishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ididadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo t'áá k'ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHa’át’íísh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Ihaiilgéésh
3DO-1dpl-cut.it.out.Ihajííłgizh
3DO-4-cut.it.out.PHastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishHádą́ą́’ Jáan Tó Hónaanígóó naayá?
When past John ocean across-to 3-go.PKwii ’áłah ’aleeh léi’ hasht’e náádahojidlééh.
here together meet since prepare again-pl-area-4-tidy.up.RNa’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DInidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.PNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ sxíiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShidá’í látsíní ’áyiilaa’ii’ yaa bił hoozhǫǫhgo bima yaa yinítą́.
1-uncle bracelet 3-make.P-and 3-3-happy.I 3-mother 3-3-give.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUTSitsiitł’óól tsásk’eh bikáá’ dah yishłééh.
Navajo.hair.tie bed 3-on up 3-1-put.SFO.UT’ah doo la’ nimá bich’į’ dínáah da.
still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEGTsídii yázhí biná'neestł'ǫ́ góne' nahaztą́.
bird little cage inside 3-sit.pl.SPNTł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pyiitł’ó
3DO-1dpl-weave.it.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




