Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P’Ayóo la’ deesdoi, nahóółtą́ą́’ laanaa.
very disc 3-hot.SPN 3-rain.O hope’Azhą́ níchíil ndi dibé ch’ínínil.
even 3-snow.I but sheep 3-1-release.P’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ólta’di ’áłchíní binaashii sédáago ’ííníshta’.
school-at children 3-across.from 1-sit.SNP 3-read.NI’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIbik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.FBéeso bá hooghan góne’ saad hazlį́į́’.
bank inside words 3-pas-it.occured.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.IDá ák’ehdi shizhé’é bił nishishnish j́į́į́dą́ą́.
Plant.field-at 1-father with 3-1-worked.P today.pastdeidííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.PDibé bits’į́’ daodą́ą́’ laanaa.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LAANAADibé hólǫ́ǫgo ła’ níjół’ah laanaa.
sheep exist-GO some 4-butcher.O hopedidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGOHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.Fhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHodíína’go ch’í’deeshnił.
later.GO out.animals.FJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.Ijííshóó’
3DO-4-brush/comb.it.PK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.PNa’nízhoozhídi Naasht’éshí ’Atsá’jí yee nááda’alzhish.
gallup.at Zuni.people eagle-way 3-with again-pl-3-dance.RNa’níle’dii k’ida’diilyá, t’áadoo dadínéesą́ą da.
dismay pl-3-1dpl-plant.P NEG pl-3-grow.P NEGNibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShá bíighah ’azee’ál’į́įdi sédá.
sun proportionate medicine 3-make.I 1-sit.SPNShicheii béeso bideená naalnish.
1-grandfather money 3-exchange.for 3-work.Ishiilbéézh
3DO-1dpl-boil.it.PShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPshíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PT’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.
right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.FT’áá kintahdi ’ííyą́ą́’ nidi náá’áshdą́.
just town-at 1-eat.P but 3-1eat.RT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó




