Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’At’ééd t’áá shǫǫ kinaasda’.
girl just good 3-puberty.P’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- dishááh start to go
- Neuter Imperfective (NI)
- ’ádįįh dwindle, become extinct
’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P’Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.IBibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.PBitsii’ nineez nít’ę́ę́’ k’íinígizh lá.
3-hair 3-long.N past 3-3-cut.P DISCCh’ééh la’ baa ntséskees.
in.vain puzzlement 3-about 1-think.IChidí t’ą́ą́’ nináníłbą́ą́z.
car just 3-1-reparked.RDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udaołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ideiyą́
pl-3DO-3dpl-eat.it.Ididadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.Fdidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Ididiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Idiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDziłneeláagí nánisé’ ’azee’ háágeed.
mountain-end-at growing.herb medicine up-3-1-dig-1.Pdíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).IDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.PHaashíyee’ díí azee’dich’ii’ bíniitááh hait’éego dich’íí’.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadadoołbįįd
pl-3DO-2dpl-fill.something.up.with.it.Phadajishgizh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Phadasoogeed
pl-3DO-2dpl-dig.it.out.Phadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Hooghandóó ch’ínáshdáahgo dibé nánásh’įįh.
home-from 1-go.outside.R-GO sheep 1-look.Rjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).IKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PNa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- yishááh go
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háadi where atNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’ashą́ eat
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want




