Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Ahwééh ła’ wóshdlą́ą́’.
coffee some 3-1-drink.O’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́’ bik’i dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this horse 3-on up 2-sit.I’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.P-GO 1-little.brother and 1-little.sister RECP-equal-GO 3-for RECP-for 3-lie.aligned.PlO.NP’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.
long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.UAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PBá ólta’í la’ t’áá shǫ́ǫ́ da nihaa joozba’.
3-teacher some at.least such.as 1du-about 3-care.PCh’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.
watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.RCh’iyáán ’áshłaadóó tsííd bik’i hooziid.
food 3-1-cook.P-from embers 3-onto area-1-cover.PChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.ProgChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.Fdadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Ideiyą́
pl-3DO-3dpl-eat.it.IDibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.Rdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’tsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- lágo negative particle used with the optative modesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Laanaa
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii
Doo ndi dichin nizin da.
not.even 3.hunger-I.am.NI NEGdoołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.Pdínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Ihadaołgéésh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Ihadeidééłbįįd
pl-3DO-3dpl-fill.something.up.with.it.Phadoołtééł
3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




