Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ayóigo deesk’aaz --- ’áyąą dah dinítsiz.
terribly cold no.wonder up 2-shiver.NI’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- dishááh start to go
- Neuter Imperfective (NI)
- ’ádįįh dwindle, become extinct
’Áde’óóyą́ą́’ lágo.
self-2-eat.O don’t’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I past’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROG’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IAt’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgAyóó biká ’anáshwo’.
often 3-for 1-help.RCh’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.
food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.ProgCh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidí ’ániidígíí naháłnii’ nít’éé’ bee lą́ą́ shąąh háájil.
car new-ÍGÍÍ One 3-1-buy.P-GO 3-with many 1-on 3-charge.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
Chidí ’ániidígíí beít’ą́ą́ léi’ ’áyąąńda bił dahózhǫ́.
car new-ÍGÍÍ 3-to-3-pass-bring.SRO.P since no.wonder 3-with pl-3-good.NIdajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).PDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.Fdaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.IDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.Fdeiidą́
pl-3DO-1dpl-eat.it.Ideiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Ididííłjéé’
3DO-1-start.fire.Pdiididoołjah
3DO-3-start.fire.FDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.Ihadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihaniłgéésh
3DO-2-cut.it.out.Ihayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHádą́ą́’ hooghan ’ájíilaa?
When-past this hogan 3-4-make.PHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.Fjoodlą́ą́’
3DO-4-drink.it.PKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FShich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.
1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.PShicheii haastihgo łáháda ninálnish.
1-grandfather 3-become.old.P-GO seldom 3-work.RShilééchąą’í bikéé’ yishááł.
my.dog 3-following 1-go.ProgShimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShiyáázh ’ółta’góó deeyáhą́ą doo yénániih da.
1-son school-to 3-go.P-past one but NEG 3-3-remember.CI NEGSitsóí éí ’ashiiké nidaanéego ’atah nijóne’ laanaa nízin.
my.grandson TOP boy pl-3pl-play.I-GO join 4-play.O hope 3-3.want.CIT’ahádą́ą́’ dah ’ayítł’óh.
before.thus up 3-2-loom.set.IT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTaad ’át’éii">Tsxį́įłgo łees’áán ’ádíílííł nimásání nihaa yighááh!
quickly tortilla 3-2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FWónáasdóó t’óó tsé’édin nihee deezhchííl.
so.then just overwhelm 1pl-with 3-snow.PYadiizíníshą’ haa néelt’e’go nínízin?
can-Q how 3.many.N-GO 2-want.NIYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.Fyididínóołkał
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).FYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii




