An example search has returned 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ch’iyáán ’áshłaago dajííyą́ą́’.
yesterday food 1-make.P-GO pl-4-eat.P’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.
woman happy 1-called.NI FUT’Ashkii tó nílinígíi yiih dzółhaał.
boy water 3-be.NI-ÍGÍÍ 3-in 3-fall.O’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.
ribs some 4-eat.O desire’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROGAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
listen
Long ago, we planted corn. Now, corn is bought at the store.
bookmark- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlyfind in Navajo Adverb Lexicon
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- ’ayóo very, extremelyfind in Navajo Adverb Lexicon
- díísd jį́įdi nowadaysfind in Navajo Adverb Lexicon
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- Iterative (R)
- Continuative Imperfective (CI)
Ch’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PChidí t’ą́ą́’ nináníłbą́ą́z.
car just 3-1-reparked.RDah níljííd!
up 2-jump.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
listen
Don’t gather tea along the roadside.
bookmark- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ąąh on, besidefind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a datefind in Navajo Postposition Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
Gohwééh nayiisnii’ídiísh bił bééhózin?
coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NIHaalá tʼáá ʼéiyá yinílyée ni’?
how-Q just TOP 2-name.NI rememberhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadéélbįįd
pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with area-good.N NEG
listen
While I was working in the mine (shaft) last year and I didn’t like it (inside the place).
bookmark- -dą́ą́’ past timefind in Navajo Postposition Lexicon
- -ne’ behindfind in Navajo Postposition Lexicon
- Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
Haidą́ą́’ shich’ą́ą́h ’ííchííl na’nishkaadgo.
winter-past 1-protect 3-snow.P 3-1-herd.CI-GOhazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHazhó’ó nidahísóotą́.
still pl-2dpl-sit.pl.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IJáanísh naalnish?
John-Q 3-work.IK’ad Na’nízhoozhídi naasháa le’.
now Gallup-at around-1-walk.I hopeKingóó ’anááda’iisdee’.
town-to again-pl-3-go.RKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PNaaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.
Two year.GO 1-daughter again.school.F said.Naaltsoos bikáá’ na’aníshí bikáa’gi si’ą́.
book desk 3-on-at up 3-lie.SRO.SPNNidahastą́ągo k’izh’dóle’ígi ’áhoot’é.
rain.P 4-plant.O.NOM areal-be.NShimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.
1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.PShíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!
1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-negTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTséíłkéí nidaanéego dahonółne’ laanaa daniidzin.
teens pl-3pl-play.I-GO pl-3pl-win.O hope pl-3pl-think.PŁa’ nááhai yę́ędą́ą́’ Tóta’di daashin niiłtsą́ą ni’.
one year prior Farmington-at wasn’t.it 2-1-see.P rememberI might have seen you last year at Farmington.
bookmark



