An example search has returned 50 entries

Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.

return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desire

’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.

morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG

’Ałk’idą́ą́’ shimá b na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.

long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P

’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.

noon-GO spring-at refl-1du-meet.F

’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?

that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P

’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.

certainly girl little house-from out-3-walk.F

bik’ízhdidoodis

3DO-4-wrap.it.around.it.F

Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.

watermelon again-1-eat.R
listenloadingplaying

I ate watermelon again.

Ch’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.

watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.R
listenloadingplaying

I eat watermelon then I drink water.

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.

formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I

Chidí ’ániidígíí beít’ą́ą́ léi’ ’áyąąńda bił dahózhǫ́.

car new-ÍGÍÍ 3-to-3-pass-bring.SRO.P since no.wonder 3-with pl-3-good.NI

daooshóó’

pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.P

deeshį́į́ł

3DO-1-eat.it.F

deiłbéézh

pl-3DO-3dpl-boil.it.I

Diné nishłį́ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.

Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.I

Doo ndi bił ílíí da.

not.even 3-with-grateful.NI NEG

doołhį́į́’

3DO-2dpl-melt.it.P

Haashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.

how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.F

hadajiłgéésh

pl-3DO-4dpl-cut.it.out.I

hadanoołchaad

pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).P

hadínóołchał

3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).F
listenloadingplaying

card it (as in wool), 2nd person dual

hajiłgéésh

3DO-4-cut.it.out.I

haołgéésh

3DO-2dpl-cut.it.out.I

Hooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.

hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.P

jidooyį́į́ł

3DO-4-eat.it.F

jíí’aal

3DO-4-chew.it.P

K’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?

arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P

Na’níle’dii béeso ła’ haaníníl, t’áadoo tł’oh nidziisnii’ da.

dismay money some 4-3-1-give.PlO.P NEG hay 3-4-buy.P NEG

Ni daats’í nił bééhózin ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?

2 perhaps 2-with 3-know.CI TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Ni ga’ k’ad dibé bikéé’ díínááł.

you EMPH now sheep 3-behind 2-go.F

nidasiilyá

pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.P

nijiskáá’

3DO-4-investigate.it.P

Níwo’jį’ nídiidááh.

move-to 2-get.up.I
listenloadingplaying

Go and get up.

Níwe, naaltsoos wolʼigi tʼáádoo nahízǫsí. Baa ʼáhólyą́.

stop paper 3-read.CI-ÍGÍÍ NEG 3-2-tear.P.NEG 3-of 2-care.CI
listenloadingplaying

Stop! Do not tear the book. Take care of it.

shiilbéézh

3DO-1dpl-boil.it.P

Shikindóó t’áá ’ahanidi nikin si’ą́

1-house-at just near-at 2-house 3-sit.P.SRO

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

Shinaaí ła’í ndi chizh t’áadoo ła’ yaah ayiitą́ą da.

1-older.brother not.even.one but firewood just-NEG some directional-3-3-gather.P NEG.

Shí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad sh bééhózin.

I contrary only English 3-language 1-with 3-know.P

T’ah doo la’ nihee ninááháłtin da.

not.yet DISC some 1du-on 3-rain.CI NEG

T’áadoo hadahooł’áhí.

neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-Í

T’áadoo hoshíníkéhé.

T’ÁADOO 2-scold.NI-Í
listenloadingplaying

Don’t scold. (Don’t yell.)

T’áá shǫǫ dibé náz’ah lá.

good.thing sheep 3-butcher.P DISC

Tsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.

rock 3-on-at knife up 3-sit.SNP

Tsézéí lą’í joyéełgo nidaaz dooleeł.

gravel a.lot 3-4-haul.I-GO 3-heavy.NI 3-become.F

Tł’éédą́ą́’ ni’shéłhaazh.

night-past 1-rest.P

yiishgish

3DO-1-make.one.cut.in.it.I

yiishjį́į́’

Perfective Mode: 1-become.black.P
listenloadingplaying

I became black, got sunburned

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

ʼÉí ʼashkii hanii, habééso hólǫ́!

that boy NEG.FOC 4-money 3-exist.NI