An example search has returned 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.IAmá k'adee' neeshch'íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.ICh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.ProgChidí ’anáshdlééh, háálá doo naalnish da.
car 3-1-repair.I because NEG 3-work.I NEGDah níljííd!
up 2-jump.IDibé tóógóó dínóshkaad.
sheep water-toward 3-1-start.herd.ODoo t'áá k'ad nimasii yiyą́ą́ da.
do.not.want.to potatoes 1-eat.P NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’íísh biniinaa nanichxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHaa'íyee' shimáyázhí daats'í ałtso ch'iyáán 'áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.Phadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadíníilchał
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadazhdééłbįįd
pl-3DO-4dpl-fill.something.up.with.it.Phadéélbįįd
3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.PHáí dahoneesná, Kinłánídę́ę́’ ’Óola yee ’ádadójíhígíí doodago Gah Bikee’ Taah Yí’áhídę́ę́’ Hado yee ’ádadójíhígíí daats’í?
who pl-3-win.P Denver-from nugget 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom or Florida-from heat 3-with RFLX-pl-4-call.NI-nom perhaps
listen
Which team won? Denver Nuggets or Miami Heat.
bookmark- háí whofind in Navajo Questions Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means offind in Navajo Postposition Lexicon
- daats’í maybe, perhaps, possiblyfind in Navajo Adverb Lexicon