Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Ch’iyáánísh hólǫ́?
food-Q 4-exist.NIChidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?
car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NIChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsDah díníilghaazhísh ’íilnilaa?
fry.bread-Q 3-2-make.PDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterDíkwíísh ninááhai?
how.many-Q 2-winter.NIDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carHa’a’aahdę́ę́sh naaghan ’éí doodago e’e’aahdę́ę́sh naaghan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2 homeHa’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-homeHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.Iha’át’ééjí
Ha’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIhaa néelą́ą́’
Haashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.FHaaʼí yeeʼ dibé naakaí?
where-Q show.me sheep 3-walk.around.CIHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.FHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHádą́ą́’ dii hooghan ’íinilaa?
when-past this hogan 3-2-make.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáidíígíí lá neidiyoołnih?
which.one-ÍGÍÍ Q 3-3-buy.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHáí lá tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who Q boat 3-3-make.PHáí lá́ bá nidáá’?
who Q 3-for 2-enemyway.ceremonyHáíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PJáan, nanilnishísh?
John 2-work.I-QMary ha’át’íí lá yinízin?
Mary what Q 3-3-want.NIMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PNaadą́ą́’ lá haa néelą́ą́’ nida’ak’eh biyi’ góne’?
corn Q how 3.much.N 2-cornfield 3-in thereNidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I negNizhé’é ha’át’íísh nayiisnii’?
2-father what-Q 3-3-buy.PNiłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle or
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shoo sitsóí, da’ Na’nízhoozhígóó nił ’adeeswod?
hey 1-grandson Q Gallup-to 2-with 2-go.FTł’éédą́ą́’ásh nahóółtą́ kééhót’ínígi?
night-past-Q rain.P 2-live.NI-atYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í where
- lá particle for content questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




