Your search for * biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii yázhí bee’eldǫǫh yik’ee ’ádadeeznih.
boy little gun 3-on.account.of REFL-3-hurt.P’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.FAshkiísh t’áádoo nideezhí yíni’ yá ahóólaa da?
boy NEG 2-younger.sister 3-mind 3-for 3s-3-make.P NEGBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Casinogóó déyá haashą’ ’át’é.
casino-to 1-go.F of coursech’óóshdą́ą́dą́ą́’
Chidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.
car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- niiltłáád stop, stall’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dah díníilghaazhísh ’íilnilaa?
fry.bread-Q 3-2-make.PDaniel hahgosh hidilníísh?
Daniel when-Q 3-start.work.IDíí haa yit’éego ’atiin?
this how 3-be.NI roadDoo kingóó diit’ash da.
NEG town-to 1dpl-go.du.Prog NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doozhǫǫgo shighan ’áyiilaa.
half.decent 1-home 3-3-make.Pdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FHa’át’íísh nizhé’é nayiisnii’?
what-Q 2-father 3-3-buy.PHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.P past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háágóó díníyá?
where-to 2-go.FKingóó déyáhą́ą́’ łá’í nidi doo bénáshniih da.
store-to 1-go.P-past but NEG 3-1-remember.CI NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- łá’í ndi not even one, not a single onefind in Navajo Particle Lexicon
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
Kojí yee’ adiináałgo, ńléíjí ’éí séítah.
on-this-side really 2-walk.F.GO over-there that sand-amongMósí ch’óółt’e’ lágo.
cat out-3-2-carry.O LÁGONichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidí háadi-sh nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.IŃléígóó díníyáa dooleel.
there-GÓÓ 2-go.sg.SP FUTShighan bich’ą́ą́h łeeshch’ih désas.
1-hogan 3-protect ashes 3-1-strew.PShinaadą́ą́ʼ ʼałtso dadoogą́ą́ł tʼáadoo nahóółtą́ą́góó.
1-corn all Pl-F-dry.up unless O-to.be.a.rainstormShinék’eesinilí shee hólǫ́ǫgo t’éiyá bee ’eesh’į́.
1-me glasses 3-there exist.NI with only 3-with1-see.N(Prpg:??)Shiyáázh shaa yógháah le’ nissingo sédá.
my.son 1-for 3-arrive.O hope 3-1-want.CI-GO 1-sit.IShizhé’é bitsą́ądi haashį́į́ yidzaago tł’óó’góó yik’ee naalyiish.
1-father 3-stomach-at something 3-happen.P-GO outside-toward 3-on.account.of 2-bend/stoop.CIShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PShį́įgo dooládó’ deesdoi da lá, Hoozdodi!
summer-go certainly hot.SPN DA DISC Phoenix-atT’ah doo la’ tł’oh ła’ baa náánágeeh da.
not.yet DISC hay some 3-for 3-haul.I NEGT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OT’áá kwe’é shiba’ sínídáa doleeł.
just right.here 1-waiting.for 2-sit.SPN FUTT’áá shǫǫ t’áadoo chidí bitoo’ nihits’ą́ą́’ ’asdįįd da.
just good NEG car 3.poss-gas 1pl-away 3-dwindle.P NEGT’áá áłdįįh kǫ́ǫ́ kéyah holǫ́.
just ready here land 3-EXISTTáá’ daats’í shinááhaigo Hwéeldi hoolyéégóó shił dah ’adiiná níigo halne’ łeh shicheii.
three maybe 1-year.P-GO Fort.Sumner-at areal-be.called-toward 1-with start.off 3-migrate.P 3-say.NI-GO 4-tell. usually 1-grandfatherTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tóbąąhgóó yishtł’ééł.
river-toward 1-run.ProgTsékooh góyaa shilééchąą’í hadah (’adah, bidah) ’abikéé’.
canyon areal-down 1-dog areal-down 3-trail-out:NITsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.
hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




