Your search for * biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okay
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questions
- t’áá justfind in Navajo Particle Lexicon
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Asdzą́ą́ t’ah doo naalyéhé bá hooghangóó dighááh da.
woman still NEG trading.post-to 3-walk.I NEG’Ashkii yázhí éí bimá kingóó yił yi’ash.
boy little TOP 3-mother store-to 3-with 3-walk.du.Prog’Awéé’ dah biséłdá.
baby up 3-1-CAUS-hold.AnO.SPN’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Áłtsé da’ííyą́ą́’ ’áko shį́į́ ’índa hooghandi nákai.
first 3.eat.P until then only home.at 3.pl.return.PBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’asht’í act’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’éta’ ’éí doodago daats’í dził yąąhgóó ch’ét’a’?
airplane-Q house 3-over-along 3-fly.P TOP or perhaps mountain 3-over-along 3-fly.PDah níljííd!
up 2-jump.IDibéésh nee hólǫ́?
sheep-Q 2-with 4-exist.NIdidiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Idiidį́į́ł
3DO-1dpl-eat.it.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo t’áá k’ad chidí na’ní’ą́ą da.
NEG just now vehicle 2-3-1-lend.P NEGdoozhǫǫgo
dííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHa’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?
why-Q neg 2-go.sg.P NEGHak’az ’ayóo bich’į’ sidziil.
cold really 3-towards 1-strengthHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHastiin nééz doondó’ ndi ’alzhish da.
man tall NEG but 3-dance.DI NEGHaánee’ náánááshdáał dooleeł.
well 1-again-walk.R futureHádą́ą́’sh Dibé Nitsaadę́ę́’ néínídzá?
when-past-Q Colorado 3-return.PHáhgo lá Tséghá Hoodzánídi na’ahóóhai nitsaa’í ’áleeh?
When part Window Rock-at fair will occur.FHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IHodíina’go bááh dootł’izhí deeshį́į́ł dóó ’ahwéé bił ła’ deeshdlį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue 3-1-eat.F and coffee 3-with some 3-1-drink.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hodíina’ágo after a whilesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
Jó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOKóhoot’éédą́ą́’ dibé yázhí t’óó ’ahayóí hazlį́į́’. K’ad ’éí doo t’óó ’ahayói da.
last.year sheep baby a.lot 3-Pas-it.occured.P now this NEG a.lot NEGNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of lucksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




