Your search for * biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ná’iyéláá’ nít’éé’ nídasésdo.
Yesterday SUP-1-pick.P past 1-sore.SP’Asdzą́ą́ t’ah doo naalyéhé bá hooghangóó dighááh da.
woman still NEG trading.post-to 3-walk.I NEG’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.
long.ago very areal-rain.I past’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.F’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ólta’dóó ’azee’ ’al’íníjį’ t’áá ’ahanah.
school-from hospital-to just 3-be.far-dóó
-ts’ą́ą́’, -ts’á
Bibee’eldǫǫh haiyííłhan’ii’ ’bįįh yił ’adeesdǫǫh.
gun 3-jerk.out.P-and deer 3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hahiiłhan jerk it out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adiishdǫǫh shoot it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.IChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDibé ch’ínínil, ’azhą́ níchíil ndi.
sheep 3-1-release.P even 3-snow.I butDíigi ’át’éego yigááł.
this-similar.to 3-walk.ProgDíí chidí ’ayóo dilwo’ ha’ní ’áko ndi doo baa jííníshłíi da.
this car very 3-fast 3-say.P CONJ NEG 3-about 4-1-rely.P NEGDíí na’ach’ąą’ígíí ’éí Diné bee ’iiná shį́į́ wolyé.
TOP 3-picture.I-ÍGÍÍ Navajo 3-by.means.of living perhaps 3-name.NIDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDooládó’ deesdoi hazlį́į’ da lá!
Certainly 3-hot.SP 3-become.P as.such discoveryhaa níldííl
Hak’az ’ayóo bich’į’ sidziil.
cold really 3-towards 1-strengthháá-P.ENCLITIC
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FK’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.
now wash area-down water up 3-move.ProgKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




