Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aná’ázt’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháńdaakah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-pl-3-go.pl.P’Aoo’, ’ashdladigóó ’oolkiłgo ’áádę́ę́’ shił ná’ílwod.
yes five-at-toward clock-GO there-from 1-with 3-return.P’Atiin bąąhgóó béésh halne’é tsin bá ’adaaz’á.
road 3-along.side telephone pole 3-for 3Pl-stand.upright.SPN’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ałk’ésdisí naháłnii’go sitsilí dóó shideezhí ’aheełt’éego bá ’ahá níjaa’.
candy 3-1-buy.CI-GO 1-little.brother and 1-little.sister 3-1 split-GO.I 3-for 3-1 gave.I’Ąąh háá’á wolyéii k’ad doo ’asht’é’égóó bik’ee ntsinisdzá.
credit 3-call.P now neg extremely.neg 3-on-account-of overwhelm.P’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.P’Ólta’dóó ’azee’ ’al’íníjį’ t’áá ná’ahanaad.
school-from hospital-to just long.time.pass.I"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.F-ch’a
-diníná
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with
- -ił with
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from
- location
- -iih into
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’į́į́góó, ch’ínígóó everything possible without resultsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Dii éé’ shił nizhónígo nahideeshniih nisin nt’éé’ ’áko ndi ayóo ilį́į́ lá.
this clothing 1-with 3-like-GO 3-1-buy.F 1-think.Cl Past even then very 3-expensive Disc
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko ndi even so, even thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
Díí na’ach’ąą’ígíí ’éí Diné bee ’iiná shį́į́ wolyé.
TOP 3-picture.I-ÍGÍÍ Navajo 3-by.means.of living perhaps 3-name.NIGohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?
coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NIHa’a’aahjíísh ’éí doodago ’e’e’aahjíísh nighan?
east-from-Q 2-home TOP or west-from-Q 2-homeHádą́ą́’sh Dibé Nitsaadę́ę́’ néínídzá?
when-past-Q Colorado 3-return.PHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
K’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.
now wash area-down water up 3-move.ProgK’ad niba’ sédáa dooleeł.
now 2-wait 1-sit.SPN FUTK’adę́ę ’ałné’e’áahgo díchin bik’ee shitah ’anahodí’niitłi’.
now noon hunger 3-account 1-among 1-shake.RKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Lą́ʼąą’, hágoóneeʼ nibééso łaʼ shaa níʼaah.
okay well 2-money some 1-for 3-2-give.SRO.INa’nízhoozhídi yíníyáago t’áá ká ła’ bił ’ahóókááh lágo.
Gallup-at 2-go.P-GO see.to.it some 3-with 3pl-meet.O NEGNdáa’di shizhé’é diné ła’ yił ’ahi’niigą́ą’go bita’ niséyá.
summer.ceremony-at 1-father man one 3-with Recip-3-fight.P-GO 3-between 3-1-go.siPNédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidísh háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyŃléí dziłtsį́į́góó diit’ash.
there mountain-base-toward start-1du-go.du.IShideezhí dóó sítsílí bidááh sézį́.
1-younger.sister and 1-younger.brother 2-in.front.of 1-stand.SPNShilééch’ąą’í bits’ąą ńdínésht’į́į́’.
1-dog 3-away.from 1-hide.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShimá dóó shizhé’é Yootóodi ’ółta’ ńt’éé’.
1-mother and 1-father Santa.Fe-at 3-go.to.school.NI pastShił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- -ił with
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aash go as a pair (with)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




