Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.FʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats'í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.FAshkii tł'óodi naashné ni. Nit'éé' bimá aní k'adee' 'aadéé' chiíłtsxóoí yilwoł.
boy outside-at 1-play.IP 3-say. past 3-mother 3-say.IP now there-from vehicle-yellow-NMZ 3-moving.fast.FChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.Fdadoohsį́į́ł
pl-3DO-2dpl-eat.it.Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.FDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.FDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.Fdazhdoołbish
pl-3DO-4dpl-boil.it.Fdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
doołbish
3DO-2dpl-boil.it.FDziłghą́ą́’góó deeshááł nissin.
mountain-top-toward 1-go.F 1-want.CIHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whoNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).FHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.FHííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FHodíína’go deesháál.
in.a.while-GO go.sg.Fjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.FNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GONahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.Fneidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidiilyeeł
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of
- goal
- -aa to
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCTł’éé’ hodooleeł t'ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




