Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ach’ą́ nisin ndi shidíbé nído’ahígíí ’ádin.
meat.hunger 1-want.NI but 1-sheep 4-butcher.F 3-1.none.NI’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidbik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.FDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.FDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.Fdadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdazhdoołbish
pl-3DO-4dpl-boil.it.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.FDibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.Rdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdidíníilkał
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdiilbish
3DO-1dpl-boil.it.FDíí hooghan ’álnéehgi bee ła’ niidlį́į’go baa tįįh diikah.
this hogan 3-pass-make.I 3-with one 1dpl-be.NI-GO 3-about achieve 1du-take.on.pl.FDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDíí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.
this night only.then uninterrupted 1-sleep.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
Doo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.Fdííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.FHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ha’át’íí what, whoNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Haa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.
lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.Fhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).FHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.FHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which oneNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNa’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighanaad késhdę́ę́’į́">góó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to
- goal
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Nizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NINíká ’adeeshwoł biniiyé níyá.
2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




