Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
’Ach’ą́ nisin ndi shidíbé nído’ahígíí ’ádin.
meat.hunger 1-want.NI but 1-sheep 4-butcher.F 3-1.none.NI’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.
meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá + go discovery + adverbializerfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Íídeeshwosh daats’í doodaii’ saad naalkaah bindeeshnish.
1-sleep.F maybe or word research 3-1-work.F"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIbik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadidíníilkał
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadizhdínóołkał
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdidadidiiljah
pl-3DO-1dpl-start.fire.Fdidazhdidoołjah
pl-3DO-4dpl-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal with negationfind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
Ha’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.Fhazhdínóołchał
3DO-4-card.it.(as.in.wool).FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which oneNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Háí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.FHodíínáá’ágo bááh dootł’izhí ła’ deeshį́į́ł.
after.a.while-GO bread blue some 1-eat.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FNahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.Fnidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah kodą́ą́’ kélchí nahideeshnih.
still now-past moccasin 3-1-buy.FT’áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTł’éé’ hodooleeł t’ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.Iyik’ídeididoodis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.FYiską́ągo naaltsoos naa deesh’ááł.
tomorrow book 2-for 1-move.SRO.FYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.FYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haa’í whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾




