Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah

Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.

Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.

Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.

Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).

Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.

(1)
Sha’áłchíní b ch’iyáán ’íishłaa.
1-children 3-for food 3-1-cook.P
I cooked for my children.

Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.

Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:

(2)
Chidí k’asdą́ą́’ sh ’adah ch’éélwod.
car almost 1-with down off-3-go.P
The car almost ran off (the road) with me.

’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:

(3)
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I past
I used to live in Gallup.

Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.

(4)
Tsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNP
The knife is on the rock.

Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.

YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.

-dą́ą́’
past time
-dę́ę́’
from a general location or point in space or time, also out of, off of
-di
at a general location
-dóó
from a specific location or point in space or time
-ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
back when
-gi
at a specific location
-góó
to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
-í-jígo
over in the direction of the place where
-jigo
toward, northward
-jí
designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
-jí
on the side of, in the direction of, in the manner of
-jí-k’ehgo
in the manner of
-jį́’
up to, as far as
-k’eh -jí
in the way(s) of

Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:

singular dual-plural
1st person shi- nihi-
2nd person ni- nihi-
3rd person yi-/bi-
4th person ho-
unspecified ’a
reciprocal ’ahi-
reflexive ’ádi-
area ha-; ho-; go-

Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).

Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries

’Asdzą́ą́ t’ah doo naalyéhé bá hooghangóó dighááh da.

woman still NEG trading.post-to 3-walk.I NEG

’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.

1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P

’Awéé’ bimá bit’ah sitį́.

baby 3-mother 3-undercover 3-lying.SPN

’Ayóo łį́į́’ sh naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.

very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I

’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?

meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F

’Ałní’ni’ą́ą́dą́ą́’ shą́ą́’ ’azhjaa’jí da’íídą́ą́’.

noon-past flea market-side pl-1dpl-eat.P

Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.

long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI

Bilagáana ła’ níhit’ááh dookah jiní.

Anglo some 1Pl-close.to 3-go.Pl.F 4-say.NI
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Bįįh bináyaa niłchiin ’éí hataałii chodayooł’į́.

deer 3-eye beneath matter that medicineman 3-3 use.I

Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?

car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI

Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?

Q that-side also meeting 1-happen.P

Dibé nee hólǫ́, ya’?

sheep 2-with 3-exist.NI Q

Dibé yázhí bitsį’ bíchą́ yídéeshni’.

lamb 3-meat 3-crave 3-addicted.NP

Dichin bik’ee doo bííchįįd da.

hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P neg

Díí chizh shá ’ałk’íniishóósh.

this firewood 1-for 3-2-split.I

Díí dziłígíí shádi’ááh bich’ijígo ’ałkéé’ ’adíítąąd.

this mountain-Comp southward 3-toward-GO one-behind-another 3Pl-scatter.NP

Doo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!

NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F

Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.

NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG

Dąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.

spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usually

Gah bikéé’ yishwoł.

rabbit 3-following 1-run.Prog

Gohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ bgo daats’í nínízin?

coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NI

Ha’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?

where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.P

Ha’át’éegoshą’ t’áadoo ’azee’ál’į́į́góó nisíníyáa da?

why-Q NEG hospital-to 2-go.sg.P NEG

Ha’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?

what 3-because 1-passing.by 2-go.I

Haash nízah kodóó nighanjį’?

how-Q 3-long.N here-from 2-home-to

Háadi niyaa hazlį́į́’?

where-at 2-under area-grow.P
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

K’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.

now wash area-down water up 3-move.Prog

Kǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.

fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEG

Mary bimá sání yá ’ata’ halne’.

Mary 3-grandmother 3-for indef.between 3-talk.DI

Mósí yázhí bimá yits’ą́ą́’ yóó’ííyá.

kitten 2-mother 3-from away-3-go.P

Na’nízhoozhígóó deeyá, ya’?

Gallup-toward 2-go.sg.F Q

Na’nízhoozhígóósh díníyá?

Gallup-to-Q 2-go.SP

Naakaii Bito’gi béégashii bee łá’í ’ídlínígíí bee ’anishtah.

mexican water-at cow 3-with one-unify.P-COMP 3-with 1-among.NI
’íísíníłts’ą́ą́’loadingplaying

Ndáa’di shizhé’é diné ła’ y ’ahi’niigą́ą’go bita’ niséyá.

summer.ceremony-at 1-father man one 3-fight.P-GO 3-between 3-1-go.siP

Nichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?

2-car-Q where-at 3-2-park.P

N bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í b bééhózin?

2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Obi-Wan Kenobi, shíká ’ajoolwod.

Obi-Wan Kenobi 1-after indef-4-run.P

Sha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.

1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.P

Shik’is b ’ílyeed ’áko shį́į́ da’diidį́į́ł.

1-friend 3-with 3-drive CONJ 1-Pl-eat.F

Shimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.

1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past

Shizhé’é nihwiiłdlaadgo bikéé’ naadą́ą́’ ’adaashjaah łeh.

1-father 3-3-plow.I-GO 3-behind corn 3Pl-1-drop.I Cust.

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shį́į́dą́ą́’ łį́į́’ yázhí shee hazlį́į́’.

summer-past pony 1-with 3-become.P

T’ah doo la’ nimá bich’į’náah da.

still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEG

T’ah doo lą’í náháhą́ądą́ą́’ ’Ashįįh Bii’ Tóodi shighan nít’ę́ę́’.

still NEG many year-past Salt.Lake.City-at 1-home past

Tó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.

Tohatchi-from truly 1-go.CI

Tsxį́įłgo ni’éé’ biih ni’nééh.

hurry 2-clothes 3-into 2-crawl.I

Tł’éédą́ą́’ mą’ii léi’ shidááh gónaa ch’élwod.

last-night coyote there 1-before areal-around 3-move-rapidly.P

ʼAtʼééd doo bzhǫ́ǫ da dooleeł.

girl NEG 3-with HO-happy.NI NEG 3-become.F