Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
I cooked for my children. |
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
The car almost ran off (the road) with me. |
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
I used to live in Gallup. |
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
The knife is on the rock. |
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
singular | dual-plural | |
---|---|---|
1st person | shi- | nihi- |
2nd person | ni- | nihi- |
3rd person | yi-/bi- | |
4th person | ho- | |
unspecified | ’a | |
reciprocal | ’ahi- | |
reflexive | ’ádi- | |
area | ha-; ho-; go- |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Adeesdíilgo dibé sits’ą́ą́’ dah diijéé’.
3-thunder.P-GO sheep 1-away.from start-3-run.Pl.P’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.Ibee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEGbee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of
- -di at
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OC-tah, -taa-, -ta-
-zánághah
Ałk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. Díísh jį́įdi 'éiyá kindę́ę́’ nidahiilniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-from pl-3-1dpl-buy.CIbee ’ééhóziní
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bilagáana ła’ níhit’ááh dookah jiní.
Anglo some 1Pl-close.to 3-go.Pl.F 4-say.NIBilagáana ła’ níhit’ááh dookah jiní.
Anglo some 1Pl-close.to 3-go.Pl.F 4-say.NICh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CICh’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDa’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIbee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ee by means of
- accompaniment
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Daané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.ProgDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDíí na’ach’ąą’ígíí ’éí Diné bee ’iiná shį́į́ wolyé.
TOP 3-picture.I-ÍGÍÍ Navajo 3-by.means.of living perhaps 3-name.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N negHatáálgóó déyáago shikélchí t’óó tsxį́į́łgo bił ’ada’shéshiizhgo ńdaséłkad.
ceremony-1-go-Fut-GO 1-moccasin merelyhurry.GO 3-with 3-1-pierce-GO 3-1-sew-PHáágóó lá díníyá?
where-to.Q 2-go.FJį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.
today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.PK’i’diiláá nít’éé’ t’óó tsé’édin ch’osh sits’ą́ą́’ yaa tįįh yikai.
3-1-plant.I past just intense bug 1-on 3-to infest 3-move.pl.PNaa’ółí hanii náneeskaadí bił yíyą́ą́’. ’Alóós ga’ (yíyą́ą́’).
bean NEG.FOC tortilla 3-with 3-1-eat.P | rice FOC (3-1-eat.P)Naakai diné’é bá shíshchíín.
mexican people 3-for 1-born.SPNNédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Progbee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as
- -kéé’ behind, following
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi