Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
I cooked for my children. |
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
The car almost ran off (the road) with me. |
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
I used to live in Gallup. |
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
The knife is on the rock. |
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
singular | dual-plural | |
---|---|---|
1st person | shi- | nihi- |
2nd person | ni- | nihi- |
3rd person | yi-/bi- | |
4th person | ho- | |
unspecified | ’a | |
reciprocal | ’ahi- | |
reflexive | ’ádi- | |
area | ha-; ho-; go- |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEGbee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningfind in Navajo Adverb Lexicon
- -dą́ą́’ past time
- time
- t’óó withfind in Navajo Adverb Lexicon
- -niinaa because of, on account of
- -di at
- location
- hah, hahí fast, quickfind in Navajo Adverb Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Aseezį́ binaaltsoos biníkádinishchid.
gossip 3-paper 3-through-1-stick.finger.P’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hadahwiił’éés ńt’éé’.
long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEGbee ’ééhóziní
- Future (F)find in Navajo Verb Modes
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into troublefind in Navajo Verb Modes
- sha’shin perhapsfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
- nisin think, wantfind in Navajo Verb Modes
- t’áadoo notfind in Navajo Adverb Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- haasdziih speak, exclaimfind in Navajo Verb Modes
’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R’Át’ahígo da’diidį́į́ł.
soon pl-’-1dpl-eat.F-dą́ą́’
Ch’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.ProgCh’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.
food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.Progbee ’ééhóziní
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ádįįh dwindle, become extinctfind in Navajo Verb Modes
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- Progressive (Prog)find in Navajo Verb Modes
- hááshááł go along after itfind in Navajo Verb Modes
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad éí t’ááshxǫǫd t’áá bee yáshti’.
formerly English NEG 1-understand.I NEG | now TOP at.least just 3-with 1-speak.IChidí bik’ee heesh’ááł.
car 3-tire 3-1-move.SRO.ProgChizh ła’ ’ahidíłkaał ’áko ’índa nich’į’ n’deeshłééł.
firewood some 2-chop CONJ 2-to 1-pay.Fdadiidį́į́ł
pl-3DO-1dpl-eat.it.FDamóo yę́ędą́ą́’ dziłghą́ą́’dę́ę́’ shádí dóó ba’áłchíní bił ’adaashkai.
sunday past-time mountain top.of-from 1-elder.sister and 3-children 3-with downward-1-go.Pl.PDaniel hahgosh hidilníísh?
Daniel when-Q 3-start.work.IDibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.
lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.Pdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.Fdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).FDoo ndó’ daatsaah noolin da.
NEG but 3-be.sick.I 3-resemble.NP NEGDoo t’áá k’ad chidí na’ní’ą́ą da.
NEG just now vehicle 2-3-1-lend.P NEGDíkwíí lá ninááhai?
how.many Q 2-winterHa’át’éegoshą’ t’áadoo ’azee’ál’į́į́góó nisíníyáa da?
why-Q NEG hospital-to 2-go.sg.P NEGhadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadeidoołtééł
pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.IHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIJohn dáádílkałdóó sizį́į́ dóó ’áádę́ę́’ déez’į́į́’.
John door-from 3-stand.SPN and there-from 3-look.CIK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEGbee ’ééhóziní
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- k’idishłé plant itfind in Navajo Verb Modes
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)find in Navajo Verb Modes
Nichidí háadi-sh nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.Pnidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.Pnijiskáá’
3DO-4-investigate.it.Pnéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.Rnéishjį́į́h
Iterative Mode: 1-become.black.RSha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShikee’ ’ániidígo biniinaa shikee’ bąąh tó’diisool.
1-shoe recently because 1-foot 3-on 3-blister.form.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.Pbee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardfind in Navajo Adverb Lexicon
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’ashłééh makefind in Navajo Verb Modes
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- baa’nishkah place it, put itfind in Navajo Verb Modes