Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
I cooked for my children. |
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
The car almost ran off (the road) with me. |
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
I used to live in Gallup. |
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
The knife is on the rock. |
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
singular | dual-plural | |
---|---|---|
1st person | shi- | nihi- |
2nd person | ni- | nihi- |
3rd person | yi-/bi- | |
4th person | ho- | |
unspecified | ’a | |
reciprocal | ’ahi- | |
reflexive | ’ádi- | |
area | ha-; ho-; go- |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’át’ah ’índa
Adaadą́ą́, hééł sinil gone’ hastht’ehooshłaa.
Day.last belongings storage inside 3-1-clean.PBichidí yichǫ’ yę́ędą́ą́’ ’ashkii t’áani’ nálwod.
3-vehicle 3-P-ruin past boy on.foot 3-P-returnaad ’át’éii">Ch’į́į́góó baa ntséskees.
fail 3-about 1-think.IDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdaooshóó’
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.PDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIdishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíigi ’át’éego yigááł.
this-similar.to 3-walk.ProgDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíísh haa yit’éego ’atiin?
this-Q how 3-be.NI roadDoo t’áá k’ad chidí na’ní’ą́ą da.
NEG just now vehicle 2-3-1-lend.P NEGGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHa’át’íí shį́į́ biniinaa łeech’ąą’í nidahał’in?
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHaa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?
how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every dayHaa’ísh nínígai?
where-Q 2-hurt.IHaaʼísh dáʼákʼeh?
where-Q cornfieldhadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihaoołgizh
3DO-2dpl-cut.it.out.PHatáálgóó déyáago shikélchí t’óó tsxį́į́łgo bił ’ada’shéshiizhgo ńdaséłkad.
ceremony-1-go-Fut-GO 1-moccasin merelyhurry.GO 3-with 3-1-pierce-GO 3-1-sew-Phazhóó’ógo
Háágóó díníyá?
where-to 2-go.FHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISCbee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of
- location
- -ee by means of
- instrumental
- -di at
- location
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)find in Navajo Verb Modes
- sédá sitfind in Navajo Verb Modes
- -yaa under, beneath, down
- location