Kwe’é ’Akéé’si’ání baa ch’íhoot’aah
Díí saatsó kwii ’akéé’si’ání baa hani’. ’Akéé’si’ání bíilts’i’ ’éí ’ałdó dahólǫ́.
Bilagáana bizaad “preposition” deiiłnínígíí ’éí díí ’Akéé’si’ání bił ahenáłt’é. ’Ákonidi Diné Bizaadígíí ’éí ’akéé’si’ání dabidii’ní. ’Akéé’si’ání ’ádaałts’ísí ’ákonidi ’ázhíshchíín bee dahólǫ́. ’Akéé’si’ání ’éí háadi ’áhoonį́į́ł dóó háajigo ’ááha’ní dóó hahgo ’áhánéhígíí yaa haalne’. Díí saad ’akée’di si’ánígíí ’éí bítséedi ’áhoonį́į́ł dóó bitséedi áhoot’įįhgo yaa halne’.
Saad ’akée’di si’ání t’áá díkwíhí yee’ ’éí biniinaa saad t’áá hodina’í bóhoo’aah dóó bik’i diitįįh.
Díí zaatsoh ’éí dį́į́’ts’áadah saad bíilts’i’í dóó ts’ots’idiin dóó ba’ąąn ashdla’ ’akéé’si’ání bii’ yisdzoh. Díí Young dóó Morgan binaaltsoos saad bii’ daasdzoh (1987:25-26).
Hada’oodzíí’ ’ííshjání łáá’ii góne’é ’éí sha’áłchíní bánínígíí ’éí saad ’akéé’si’ání ’at’é.
| Sha’áłchíní | bá | ch’iyáán | ’íishłaa. |
| 1-children | 3-for | food | 3-1-cook.P |
| I cooked for my children. | |||
Díí ’akéé’si’ání -á dóó ’azhíshchíín ’éí b-. Díí ’éí bá yáti’ígíí ’ííłní ’éí biniinaa saad bee naalkááhígíí táá’ góne’ (3) biyaa ’ájiił’įįh. -Á jiníigo ’éí bá (“for”) áłjiní ’áádóó ’éí saad bee naalkaahígíí ’ííshjání ’íyiił’įįh. ’Áádóó sh- saad díí sha’áłchíníbii’ sa’ánígíí ’éí yáłti’ígíí ’ááhiłní. Náánáá, saad ’íishłaa ałdó’ sh- bii sa’ánígíí. Áko, ’eí ałdó’ yáłti’ígíí ’ááhiłní. Shoo: saa bee naalkáhígíí 3-1-cook.P bikáa’go ’éí yáłti’ígíí át’į́įgo ’éí 1 bániji’ááh. Náánáá 3 ’éí ábi’dil’ínígíí “cook” bániji’ááh. Kójiił’įįhgo ’éí “shí ’aséłt’é” jiníigo yaa hałne’. Kwe’é bił ádidíilchił áko saad bee naalkaahígíí yee niká’adoolwoł.
Yáłti’ígíí azhíshchíín yit’į́ ánááyiił’įįh ’akéé’si’ání -ił. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh:
| Chidí | k’asdą́ą́’ | shił | ’adah | ch’éélwod. |
| car | almost | 1-with | down | off-3-go.P |
| The car almost ran off (the road) with me. | ||||
’Akéé’si’ání bíilts’i’’éí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da, nidi ha’oodzíí’ béstł’ǫ́ǫ dooleeł. Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzohígíí ’éí bíilts’i’ -di (“at”) yaa halne’. Bíilts’i’ saad Na’nízhoozhí (Gallup, New Mexico) béstł’ǫ́. Díí doo ázhishchíín doo be hólǫ́ǫ da:
| Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ | Na’nízhoozhídi | kééhasht’į́ ńt’éé’. |
| formerly | Gallup-at | 1-live.I past |
| I used to live in Gallup. | ||
Biyaagi bee ’ééhózinígíí yisdzoh bii góne’ bílts’i’ígíí ’akéé’si’ání há’óódzíí’ béstł’ǫ́ tsé biká (‘on the rock’). ’Eii ’azhíshchíín bi- ’éí ’akéé’si’ání -káá béstł’ǫ́.
| Tsé | bikáa’gi | béésh | dah | si’ą́. |
| rock | 3-on-at | knife | up | 3-sit.SNP |
| The knife is on the rock. | ||||
Shoo: -di dóó -gi t’áá ’áłah ’éí saad bee naalkaah góne’ “at” áhyiłní. Díí bíilts’i’ -di ’éí háadishį́į́ ’áhát’ínígíí yaa halne’. Nááná, -gi ’éí t’áá ’ííyisíí si’ą́ągi yaa halne’.
YMM binaaltsoos (1992:938-09) saad bii’ hádét’įįh ’éí díí ’akéé’si’ání bíilts’i’.
- -dą́ą́’
- past time
- -dę́ę́’
- from a general location or point in space or time, also out of, off of
- -di
- at a general location
- -dóó
- from a specific location or point in space or time
- -ę́ę-dą́ą́’ =yę́ędą́ą́’
- back when
- -gi
- at a specific location
- -góó
- to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- -í-jígo
- over in the direction of the place where
- -jigo
- toward, northward
- -jí
- designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways
- -jí
- on the side of, in the direction of, in the manner of
- -jí-k’ehgo
- in the manner of
- -jį́’
- up to, as far as
- -k’eh -jí
- in the way(s) of
Díí ázhíshchíín ’éí ’akéé’si’ání łahda yit’ínígo áyiił’įįh. Kǫ́ǫ́ dabikáá’:
| singular | dual-plural | |
|---|---|---|
| 1st person | shi- | nihi- |
| 2nd person | ni- | nihi- |
| 3rd person | yi-/bi- | |
| 4th person | ho- | |
| unspecified | ’a | |
| reciprocal | ’ahi- | |
| reflexive | ’ádi- | |
| area | ha-; ho-; go- | |
Díí ’azhíshchíín chǫǫ’į́įgo, łahda ’akéedi za’áánígíí łahgo ’át’éego diits’a’go ’áyiił’įįh (díigi ’at’éego nida’ahidlo’: shi-ałchiní → sha’áłchíní; ni- ’asdzą́ą́ → ne’asdzą́ą́; bi- ’awéé’ → be’ewéé’ / be’awéé’).
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Asdzą́ą́ t’ah doo naalyéhé bá hooghangóó dighááh da.
woman still NEG trading.post-to 3-walk.I NEG’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Awéé’ bimá bit’ah sitį́.
baby 3-mother 3-undercover 3-lying.SPN’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah.
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.Fbee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possiblysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of
- -di at
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałní’ni’ą́ą́dą́ą́’ shą́ą́’ ’azhjaa’jí da’íídą́ą́’.
noon-past flea market-side pl-1dpl-eat.PAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CIbee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bilagáana ła’ níhit’ááh dookah jiní.
Anglo some 1Pl-close.to 3-go.Pl.F 4-say.NIBįįh bináyaa niłchiin ’éí hataałii chodayooł’į́.
deer 3-eye beneath matter that medicineman 3-3 use.IChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.PDibé nee hólǫ́, ya’?
sheep 2-with 3-exist.NI QDibé yázhí bitsį’ bíchą́ yídéeshni’.
lamb 3-meat 3-crave 3-addicted.NPDichin bik’ee doo bííchįįd da.
hunger 3-account neg 3-become.hopeless.P negDíí chizh shá ’ałk’íniishóósh.
this firewood 1-for 3-2-split.IDíí dziłígíí shádi’ááh bich’ijígo ’ałkéé’ ’adíítąąd.
this mountain-Comp southward 3-toward-GO one-behind-another 3Pl-scatter.NPDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.Fbee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with
Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGDąągo daʼákʼehdi daʼhodiilzhǫ́ǫ́ łeh.
spring-GO cornfield-at pl-area-1dpl-clean.I usuallyGah bikéé’ yishwoł.
rabbit 3-following 1-run.ProgGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk perhaps 3-with 3-2-want.NIHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’éegoshą’ t’áadoo ’azee’ál’į́į́góó nisíníyáa da?
why-Q NEG hospital-to 2-go.sg.P NEGHa’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?
what 3-because 1-passing.by 2-go.IHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PK’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.
now wash area-down water up 3-move.ProgKǫ’ ’ayóigo bee n’deezdíín ndi doo shiníłdoi da.
fire very 3-with 3-sheds.light.P but NEG 1-3-warm.SPN NEGMary bimá sání yá ’ata’ halne’.
Mary 3-grandmother 3-for indef.between 3-talk.DIMósí yázhí bimá yits’ą́ą́’ yóó’ííyá.
kitten 2-mother 3-from away-3-go.PNa’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNa’nízhoozhígóósh díníyá?
Gallup-to-Q 2-go.SPNaakaii Bito’gi béégashii bee łá’í ’ídlínígíí bee ’anishtah.
mexican water-at cow 3-with one-unify.P-COMP 3-with 1-among.NINdáa’di shizhé’é diné ła’ yił ’ahi’niigą́ą’go bita’ niséyá.
summer.ceremony-at 1-father man one 3-fight.P-GO 3-between 3-1-go.siPNichidíshą’ háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNił bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í bił bééhózin?
2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CIbee ’ééhóziní
- -ił with
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Obi-Wan Kenobi, shíká ’ajoolwod.
Obi-Wan Kenobi 1-after indef-4-run.PSha’áłchíní béeso ’ashladiin baa nínil ńt’éé’ t’ááła’ajį́ ’ałtso yibadooskai.
1-children money 50 3-for 2-put.PlO.P past at-once all 3-3-exhaust.PShik’is bił ’ílyeed ’áko shį́į́ da’diidį́į́ł.
1-friend 3-with 3-drive CONJ 1-Pl-eat.FShimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.
1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I pastbee ’ééhóziní
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ił with
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tá’dishgéésh shear it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




