Your search for the ’áhát’íní Future (F)
biihidzóhí 50 entries
Ch’ééníshį́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
return.summer.GO 1-again.weave.F 1-desireʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ałah ’aleehgóó deesháál nínízinísh doodago béésh nitsíkeesí daats’í bee nidoonááł ’éí doodago t’áá hooghanídi daats’í KTNN yídíiłts’iił?
meeting-to 1-go-F 3-2 want.NI-Q or computer possibly 2-watch.F or just home-at possibly KTNN 3-2-listen.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodago orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í maybe, perhaps, possibly
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F"Doildinę́ę’ daazts’ą́ą́ lá," didííniił.
3-be.outcast.NI-deceased 3-die.P DISC 3-2-tell.Fbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ízhdidoodis
3DO-4-wrap.it.around.it.FDa’diidį́į́ł.
pl-1dpl-eat-pl.Fdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).FDamóogo nihaa náájídááh.
Sunday.GO us.return 4-again.visit.Fdazhdidoołhįh
pl-3DO-4dpl-melt.it.Fdidadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.Fdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdiilbish
3DO-1dpl-boil.it.FDíí tł’éé’ ’índa hazhó’óó ’iideeshwosh.
this night only.then uninterrupted 1-sleep.FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGdííłbish
3DO-2-boil.it.FHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHaashą’ ʼátʼé, shí bichʼįʼ haʼdiisdzih.
how-Q 3-be.NI 1 3-to 1-speak.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haashą’ ’át’é why sure, of coursefind in Navajo Particle Lexicon
- haa + Neuter V how / what VNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -shą’ enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ch’į’ to, toward’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
hadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Fhadínííłchał
3DO-2-card.it.(as.in.wool).Fhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).FHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háidí which oneNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Háísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.Fjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.FNa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.
Two year.GO 1-daughter again.school.F said.Nahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.
3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEGNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
nidadoohłeeł
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidazhdooleeł
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideeshłeeł
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Fnideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidííleeł
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
Nizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NINíká ’adeeshwoł biniiyé níyá.
2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niiyé for the purpose of, to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shimá bighangóó shíni’ ńt’éé’ ch’ééh déyáago shił náhoogéé’.
1-mother 3-home-to 1-desire.to.go past in.vain 1-go.P-GO 1-with ho-become.lazy.X
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ch’ééh in vain, futilely, try
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- déyá go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




