Your search for the ’áhát’íní Future (F)
biihidzóhí 50 entries
’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.
meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá only
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá + go discovery + adverbializerfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidCh’éénísh’į́įgo náá’deeshtł’óół nissin.
out summer.GO 1-again.weave.F 1-desireChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdadidínóołkał
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Fdadoołbish
pl-3DO-2dpl-boil.it.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.Fdeididoołhįh
pl-3DO-3dpl-melt.it.Fdidadidoołjah
pl-3DO-2dpl-start.fire.Fdididiiljah
3DO-1dpl-start.fire.Fdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdidííłhįh
3DO-2-melt.it.Fdiididoołjah
3DO-3-start.fire.Fdizhdidoołjah
3DO-4-start.fire.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?
this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-QDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadínóołchał
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhazhdínóołchał
3DO-4-card.it.(as.in.wool).FHáí lá kintahgóó shił ’adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- háí whoNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’eesbąs drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naaki nááhaigo shich’é’é náá’íídeeshtah, ní.
Two year.GO 1-daughter again.school.F said.Náá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNídeezidgo ’índa hoł ní’deeswod.
month-GO only.then 4-with 2-drive.back.FNíká ’adeeshwoł biniiyé níyá.
2-for 1-run.F 3-purpose.of 1-came.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niiyé for the purpose of, to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’áłt’ąą after all
- t’áadoo not
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nishááh come, arrive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sitsii’ ndeeshshoh léi’ tó ’anideizgiz lá.
1-hair 3-1-moist.F because water 3-turn.off.R DISCT’áá ká tó tsíídkáá’ dididííkááł.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.FT’áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FTs’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTł’éé’ hodooleeł t’ahádą́ą́’ chizh ła’ ’ahidíłne’.
night 3-become.F before.thus wood some 3-2-chop.Iyik’ídeididoodis
pl-3DO-3dpl-wrap.it.around.it.FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CIYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrow
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- tsxį́įłgo quickly, fast
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrow
- háá-P.ENCLITIC whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -sh enclitic for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




