An example search has returned 50 entries

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?

yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon

’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.

morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I

’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.

2-3-photograph.I neg 2-blink.O

’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.

1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P

’Ashiiké yázhí ła’ chidí yikáá’dę́ę́’ ’adah ’adoogoh.

boys little INDEF car 3-on-from down 3-fall.F
listenloadingplaying

One of little boys might fall off the front of the car.

’Ashkii bi’éé’ hazhó’ó ’ayíyiishchid dóó ’ólta’ góne’ yah ’ííyá.

boy 3-shirt nicely 3-3-tuck.in.P and school into into 3-go.P

’Ałk’idą́ą́’ dahane’ yę́ę bíneeshdlį́įgo yíłta’.

long.ago pl-story past 3-1-admire.I-GO 3-1-read.P

’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.

certainly girl little house-from out-3-walk.F

’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?

yesterday-Q 2-work.P

Ániid ’iiyą́ą́’áko ndi t’ah dichin nisin.

recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI

'Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.

always water popping-Í 3-2-keep.SPN

Bee’eldííldahsinil kintahdi sh ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ sh ’o’oolwod.

Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P

Ch’ééh jiyáán hooghangóó dah dii’ągo shee nikihoníłt.

watermelon home-toward up 3-1-move.SRO.P 1-with area-start-rain.P
listenloadingplaying

When I set out for home with the melon it started to rain on me.

Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.

car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.P
listenloadingplaying

These cars that run around here just recently came into existence, cars are a recent invention.

Da’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?

Q noon-until outside-at 2-work.P

daats’í

listenloadingplaying

maybe, perhaps, possibly

Dibé yah ánáádanołkaad!

sheep inside semelit-pl-2pl-gather.I

Dibé yázhi bimá doo boosáni da, biʼnootsaał.

sheep little 3-mother NEG 3-love.I NEG 3-starve.O

Diné ła’ nizhónígo kéédahojit’į́ danihó’ní, ’áko ndi doo ’ákót’ée da.

people some 3-nice.NI-GO pl-4-3-reside.NI 3-Pl. so but NEG 4-think.CI NEG

doo ’asht’é’égóó

Doo ’áłah dadiidleeł da.

NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEG

Doo ’áłah deiidleeh da.

NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEG

Doo nídahiyoołnaah da.

neg pl-3-2dpl-resuscitate.I neg

Doo t’áá k’ad chidí na’ní’ą́ą da.

NEG just now vehicle 2-3-1-lend.P NEG
listenloadingplaying

I don’t want to lend you a car.

Doo yéé niiłtsán.

NEG fear .P. 2-1-see-NOM
listenloadingplaying

It’s a good thing I didn’t see you!

dooshą’ dó’ léi’ --- lá

ha’naa (Ib. tsé’naa)

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.P past neg 1-with 3-good.N neg

hágoónee’

listenloadingplaying

well, all right then, well

Hooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

Hoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.

Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.P
listenloadingplaying

I guess it’s warm in Phoenix. No wonder people go around without coats.

k’adę́ę ... lágo

listenloadingplaying

just about the time when

Na’níle’dii béeso ła’ haaníníl, t’áadoo tł’oh nidziisnii’ da.

dismay money some 4-3-1-give.PlO.P NEG hay 3-4-buy.P NEG

Nidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?

2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEG

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT

Nizhónígo ’oo’ááł.

be.nice.NI-GO be.daytime.Prog
listenloadingplaying

It is a beautiful day.

ńt’éé’

listenloadingplaying

relates to past time. Used variously as an adverb, a connective (conjunction), and, with nouns, as an adjective translatable as “former, late, deceased”

Shá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.

sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P

Shich’ah tsékooh góyaa ’adah b ’ííyol.

1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.P

Shimá dóó shizhé’é bił dibé dóó tł’ízí ta’nda’díígish nt’éé’.

1-mom and 1-dad 3-with sheep and goats 3-pl.shear.I past

Sohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.

prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGO

t’ah ńt’éé’

T’áadoo hosh biih dadoołtaałí.

neg cactus 3-in pl-2dpl-step.O-Í

T’áadoo yaa nidanoht’áhí.

NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-Í

T’áá ’aaí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.

truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG

Tsé ’ayóí ’áníłtso léi’ tsékooh góyaa hadah ch’ééłmááz.

rock remarkably large INDEF canyon areal-down areal-edge out-3-1-roll.P
listenloadingplaying

I rolled a big rock over the edge and into the canyon.

Tsinaabąąs bikáádę́ę́’ ’adaashááh nt’éé shitł’aakał ’íízǫ́ǫ́z.

wagon 3-from downward-1-go.I past 1-skirt 3o-1-tear.P

Tsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!

quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.F

Yas naanáásmasgo wónáásdóó ’ayóó ’áníłtsxo silį́į́.

snow 3-1-roll.around.Prog soon more large 3-become.P
listenloadingplaying

I was rolling the snowball around and it got very large.

Yiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?

tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F