An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.

ice.cream carefully ground 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P
listenloadingplaying

I was carefully putting down a scoop of ice cream when it fell.

’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.

yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I

’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.

morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG

’Akóyaa ’adah, t’áá baa ’áhólchįįh.

there-down down, just 3-to 2-aware.NI

’Aná’ázt’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháńdaakah.

fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-pl-3-go.pl.P
listenloadingplaying

Because the fence is slack (loose), the cows go right through it.

’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.

woman happy 1-called.NI FUT

’ayóigo

listenloadingplaying

very, extremely

’Azhą́ shibéeso hólǫ́ǫ ndi t’áadoo ła’ baa nínil da.

even.though 1-money 3-exist.NI even.though NEG some 3-to 3-1-give.PlO1.P NEG

’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.

long.ago very areal-rain.I past
listenloadingplaying

It used to rain a lot.

’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hada’ał’éés ńt’éé’.

long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past

’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.

RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG

’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.

education very 3-strong.I

Béeso bá hooghandi béeso ch’ééh ’adííníshkeed.

money 3-for house-at money in.vain 1-ask.I

ch’óóshdą́ą́dą́ą́’

Chidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.

car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.Prog

Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.

car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.P
listenloadingplaying

These cars that run around here just recently came into existence, cars are a recent invention.

Daango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.

spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG

dah

listenloadingplaying

up (at an elevation), off (as in starting off), static (holding)

Dííshjį́į́góó shizhé’é łáháda b ná’ahiistsééh.

nowadays 1-father seldom 3-with RECP-1-see.R

Doo ’áłah deiidleeh da.

NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEG

Doochǫǫł ’át’éego ha’éé’ bik’íhizhdizheeh dooleeł.

ridiculous 3-be.NI-GO 4-clothes 4-spit.P FUT
listenloadingplaying

It is ridiculous (intolerable) for a person to spit on his clothing.

Dooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.

ensure rabbit just without 1-return.I DISC

listenloadingplayingSpeaker: Ronald GenelistenloadingplayingSpeaker: Ronald Gene

I’ll see to it that I don’t return without a rabbit.

ha’naa (Ib. tsé’naa)

hazhóó’ógo

listenloadingplaying

carefully, painstakingly

K’ad shicheii bíká ’iishyeed.

now 1-grandfather 3-for 1-run.I

K’ad shį́į́ deesk’aaz hodooleeł.

now probably cold area-become.F
listenloadingplaying

Now it will probably turn cold.

Kintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.

town-from quickly 2-return.P DISC

KinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.

Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P disc
listenloadingplaying

I was young I went to school in Flagstaff but I returned there recently to find that I’m so hazy about things that I barely recognize the place.

Kénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.

shoe.game-GO song some 2-sing.F

Náshdóí yę́ę noonéełgo wónáásdóó k’adę́ę ’ádįįh jiní.

wildcat former 3-die.off.Prog-GO soon nearly 3-extinct.I 4-say.NI
listenloadingplaying

Wildcats are dying off and it is said that soon they’ll become extinct.

Nida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.

1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMP

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-side baby 3-to 2-care.CI FUT

Nitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.

2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usually

Níwe, doo tł’ée’go ’ízdísooł da!

stop NEG outside-GO 4-whistle.I NEG
listenloadingplaying

Stop, one does not whistle at night!

Níwe, tʼáádoo łééchąąʼí nánítałʼí.

stop NEG dog 3-2-kicking.R.NEG

Shí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.

1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past

Sohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.

prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGO

T’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.

still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.PlO.SPN past

T’áadoo yaa nidanoht’áhí.

NEG down pl-3-2dpl-put.SRO.I-Í

T’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.

every summer lake-toward again-1-go.R

T’áá hazhóó’ógo yisháałgo biniinaa shaa ’adiildee’.

just carefully 1-walk.Prog-GO 3-because 1-for PASS-left.behind.P

T’áá ká ’ooshháásh lágo.

neg 1-go.to.sleep.O LÁGO

Tsé taah héjaa’go tó ńlínígíí bikáá’ ha’naa shił ni’ílwod.

stone water-into 3-1-put-.P-GO stream 3-on area-across 1-with 3-run.P
listenloadingplaying

Putting stones into the water, I drove across the stream.

Yiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)

tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)

Yiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?

tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F

Yooch’ííd wolyéii doo bił bééhózin da.

lie 3-be.called.NI NEG 3-with 3-about.be.known.CI NEG
listenloadingplaying

He is incapable of lying, he does not know what it means to lie.

Ła’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.

one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Prog

łahda

listenloadingplaying

sometimes, from time to time