Your search for the ’áhát’íní Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’At’ééd t’áá ’áhánídi ’ółta’ ’éí biniinaa doo hah dah nídiidáah da.
girl just far-at school TOP 3-cause NEG quickly up start-3-go.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’áá ’áhánídi near, nearbyfind in Navajo Particle Lexicon
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- haa quicklyfind in Navajo Particle Lexicon
- dah upfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídadiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.ICh’ééh la’ baa ntséskees.
in.vain puzzlement 3-about 1-think.IChidí léi’ la’ ch’ééh dah diilyeed.
car because surprise in.vain up 3-go.Idadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Idaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Idaoohgish
pl-3DO-2dpl-make.one.cut.in.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Idazhdiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Idideidiłjeeh
pl-3DO-3dpl-start.fire.Ididiiljeeh
3DO-1dpl-start.fire.Ididishjeeh
3DO-1-start.fire.Idiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.Idizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.Ihadeiniłchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadeiłgéésh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.Ihaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihaníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).IHastiin Nééz lą́ą hádadíníit’ı̨́ı̨́’.
Mister Neez emph pl-3-1dpl-search.IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-í
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- hazhóʼí carefully
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- t’áadoo not
- Ájoolį́į́łfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
jiłbéézh
3DO-4-boil.it.IJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.INa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup-from 1-for 3-with 3-drive.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi