Your search for the ’áhát’íní Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Ahwééh ła’ yishdlą́.
coffee some 3-1-drink.I’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.I’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.I’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROG’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídísdis
3DO-1-wrap.it.around.it.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idadínółkaad
pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).IDahojitaałgo t’áá hoonaałgo wónáásdóó ’ayóí ’íits’a’go dahojitaał.
Pl-4-sing.I-COMP just areal-3-move.Prog-COMP soon remarkable 3-sound.I-COMP pl-4-sing.Idajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idajiłhį́į́h
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Idaohtł’ó
pl-3DO-2dpl-weave.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ideishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.Ideitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.Idiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.Idíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.Ihaashgéésh
3DO-1-cut.it.out.Ihadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
hanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.IIrene dibé bee holǫ́ǫgo yishniih.
Irene sheep 3-with 3s-exist.NI-GO 3-1-hear.Ijishóóh
3DO-4-brush/comb.it.INa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a sudden
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Na’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DINa’nízhoozhígóó nihił ’adeeswod ’áko shį́į́ ’adiidį́į́ł chidí nihá ’ánálnéehgo.
Gallup-to 1-with INDEF-drive.P then maybe 1-dual-eat.F car 1-for 3-fix.I-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ aad ’át’éii">t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-ÍNihee aho’niiłtą́nígíí baa shił hózhǫ́.
I.Pl-for start-3-rain.P-ÍGÍÍ 3-for 1-with 3-peaceful.NINíwe, bíni’dii ’ałwosh!
stop 3-let 3-sleep.INLA aad ’át’éii">k’adę́ę ‘ałtso ’aleehgo baa nitséskees.
NLA almost all 3i-occur.I-GO 3-about 1-think.IShą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.
remember long.ago 3-for 3-discuss.I recallShidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShimá ná’áłkadgo bił yá’át’ééh.
1-mother 3-sew.I-GO 3-with 3-be.good.NISitsóí ’ólta’góó dah diigháahgo ła’ béeso baa yish’ááh.
1-grandchild school-toward up 3-start.to.go.I-GO some money 3-to 3-1-give.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aah move it, handle it (SRO)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




