Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wish’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Aoo’, shí dó’ t’áá ’ákwíinissin.
yes1 also just 1-think.so.NI’Ayóigo deesk’aaz --- ’áyąą dah dinítsiz.
terribly cold no.wonder up 2-shiver.NI’Ałk’idą́ą́’ ch’iyáán ’ ádayiilaa léi’ ła’ ’ánáádeiilyaa.
long.ago food pl-3-3-make.P Indef. some again-pl-3-1dpl-make.P’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ałk’idą́ą́’ Naayéé’ Neizghání ha’a’aahjigo ’atsiniltł’ish bił dah yizdéél jiní.
long.ago Monster Slayer east-to lightning 3-with up 3-move.SFO.P 4-sayBááh łikanígíí ła’ nisin háálá ayóo łikan.
bread 3-be.sweet.NI.NOM some 3-1-want.NI because very 3-be.sweet.NICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.
formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.
car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.PDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDah doónááł lágo!
up 2-go.F don’tDibé bighan báátis dah yiishte’.
sheep corral 3-over up 1-climb.PDibé bitsį’ doodago béégashii bitsį’ daats’í nínízin?
sheep 3-meat or cow 3-meat possibly 3-2-want.NIDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDoo yéé chizh yah ’ííjaa’í hooghan shį́į́ ’adííłk’ą́ą́’ nít’éé’.
DOO YÉÉ firewood into 3-1-carry.pl.P-Í hogan probably 3-1-burn.P pastDoo łá’í ndi naash’áa da.
NEG one but 3-1-hold.SRO.CI NEGdooshą’ dó’ léi’ --- lá
Dził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyHodíína’go deesháál.
in.a.while-GO go.sg.FK’ad cháshk’eh gódę́ę́’į́">yaa tó de ’anool’ąął.
now wash down water up 3-rise.ProgKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo not
Na’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holding
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nibéézh bee hane’ doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGNitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.
2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usuallyNíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.PShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downward
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi