Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’éégo ’éí chizh niléí keehaidi ninahdahiigééh nt’éé’.
autumn-GO that wood over.there winter.camp-at pl-3-1-unload.P past’Ashkii yázhí ’ayóo hwe’ádílááh.
boy little very 3-mischief’Ałk’idą́ą́’ ch’iyáán ’ ádayiilaa léi’ ła’ ’ánáádeiilyaa.
long.ago food pl-3-3-make.P Indef. some again-pl-3-1dpl-make.P’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hadahwiił’éés ńt’éé’.
long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past’áyąą
At’ééd na’abąąs yíhooł’ą́ą’go bimá yił ’oołbąs.
girl driving 3-3-learn.P-GO 3-mother 3-with 3-drive.ProgAłk'idą́ą́' 'éiyá naadą́ą́' ’ayóo k'éédadiilyééh ńt'éé'. K'ad 'éiyá naadą́ą́' naalyéhé bá hooghan góne' nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerly
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremely
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- k’ad now
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastChidí bąąh dah sitání bąąh dah shishtįįh ńt’éé’ ’ił adaagizí doo ’éí da lá.
car license plate 3-1-put. I SSO past Sup-with screw neg that neg Disc.Chidí kǫ́ǫ́ ndaajeehígíí t’áá ’ániidígo dahodeezlįįd.
car here 3-run.pl.I-COMP just recently pl-3-become.PChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.PChidí k’adę́ę yichxǫǫh lágo naháłnii’.
car almost 3-fall-apart.I altered 3-1-buy.Pdoo ’ashohodéébéézhgóó
Doo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGDooládó’ t’áadóó biniyéhégóó naadzólníi da.
certainly NEG 3-because-Í-NEG-GO handsome DADzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHaa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?
how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every dayHaahláyéé ’ajiiłhosh.
don’t.dare 4-sleep.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Hágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyHooghan binááshwoł ńt’éé shimá sání shich’ahóóshkeed.
hogan 3-encircling-1-run.Prog past 1-grandmother 1-3-scold.PK’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.
now wash area-down water up 3-move.Progle’ ’át’éégóó
Na’ńle’dii. Tó háníyá, tóhą́ą ’ásdįįd lá.
dismay water areal-1.go 3-disappear.P DISCNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShidibé ’ąą’ dinót’į́į́ł laanaa ch’ééh nisin.
1-sheep expanse 3-increase.O wish in.vain 1-want.CIShínaaí chidí bił dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.
older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.PShínaaí tł’éédą́ą́’ hááhgóóshį́į́ Bilagáanak’ehjí bitsąąh yáłti’.
1-brother night-last somehow English 3-sleep 3-talk.PShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGShoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaa nínáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.
hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áko shį́į́ then maybe, then probablyfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áhonissin be aware’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future