Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Abe’ yistiní hazhóó’ógo ni’ ninishtłeeh ńt’éé’ nááłhęęsh.
ice.cream carefully stop 3-1-stop.carry.I past 3-fall.P’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OC’Ólta’dóó ’azee’ ’al’íníjį’ t’áá ná’ahanaad.
school-from hospital-to just long.time.pass.I'Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPNBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’íníyáá nít’ę́ę́’ t’áá hooshch’į’ łééchąą’í shich’į’ ch’élwod.
out-1-go.P past suddenly 1-to dog out-3-come.PCh’į́į́góó ch’ééh tádííyá.
fail in.vain 1-go.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad now
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases