An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.

meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC

’ayóigo

listenloadingplaying

very, extremely

’Azhą́ deesk’aaz ndi t’áá ’ákwíí jį́ na’nishkaad.

even. though 3-cold.SPN but just every day 1-herd CI

’Ałk’idą́ą́’ ’ayóo nahałtin ńt’éé’.

long.ago very areal-rain.I past
listenloadingplaying

It used to rain a lot.

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay
listenloadingplaying

They say that long ago the grass in the Navajo country was as high as a horse’s belly.

’Ałk’idą́ą́’ tóniteel bąąhgóó tádííyáhę́ę bénááshnii’.

long.ago ocean 3-beside-along around-1-past 3-1-remember.P

’ałk’idídą́ą́’

listenloadingplaying

quite some time ago, quite a long time ago

’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.

noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI

’Áshįįh Bii’ Tóógóó náádísdzáago dziłghą́ą́’ hanáádeesh’nah.

Salt.Lake.City-toward again-1-go.F-GO mountain-back again-1-climb.R

’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.

always water popping-Í 3-2-keep.SPN

’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.

that dog immediately water.into 3-run.U
listenloadingplaying

The dog immediately runs into the water.

Ch’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.

food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.Prog

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.

formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I past

Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.

car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.P

Chidí bitooʼ ʼásdįįdgo doo diitsʼį́į da dooleeł.

truck 3-gas 3-exhaust.NP-GO NEG 3-start.I NEG 3-become.F
listenloadingplaying

If the truck runs out of gas, it will not start.

dego

listenloadingplaying

up, upward, up in the air

Dibé doo deeghánígóó ’ałkéé’ ’idíítąądgo hooghanjį’ náákah.

sheep long.way RECP-follow 3-spread.out.NP home-up.to 3-walk.pl.Prog
listenloadingplaying

The sheep were strung out a long ways, one behind the other, as they headed home.

doo ’ashohodéébéézhgóó

Doo chosh shijooł’į́į́’ léi’gi’ ’át’éégóó sh hóyéé’.

NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NI

Doo łá’í ndi naash’áa da.

NEG one but 3-1-hold.SRO.CI NEG
listenloadingplaying

I haven’t a single one, I have not even one.

Doochǫǫł ’át’éego ha’éé’ bik’íhizhdizheeh dooleeł.

ridiculous 3-be.NI-GO 4-clothes 4-spit.P FUT
listenloadingplaying

It is ridiculous (intolerable) for a person to spit on his clothing.

dooshą’ --- lá

doozhǫǫgo

listenloadingplaying

acceptable, satisfactory, decent

Dzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.

bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NP

Dził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.

mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.Prog
listenloadingplaying

It’s raining up on the point of the mountain.

Hoozdohdi ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó deesdoi.

Phoenix-at TOP extremely 3-hot.SPN

Jį́į́dą́ą́’ t’óó k’asídą́ą́’ nihee nahóółtą́.

today just very.nearly 1dpl-with areal-rain.P
listenloadingplaying

It came awfully close to raining today, it very nearly rained today.

K’ad shį́į́ deesk’aaz hodooleeł.

now probably cold area-become.F
listenloadingplaying

Now it will probably turn cold.

Nanise’ígíí ch’iyáán daohsą́ ’áko bee nihits’íís bitah yá’ádahoot’ééh dooleeł.

plant-ÍGÍÍ food pl-2-eat.I so 3-with 2pl-body 3-among pl-3-good.NI future

Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.

north.from-GO breeze-GO very cold.SPN

Nitsilí ’abínígo tóógóó łį́į́łchíí’ bił ’ałnánáldlosh łeh.

2-brother morning-GO water-to horse-red 3-with 3-go.R usually

Shą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.

remember long.ago 3-for 3-discuss.I recall

Shimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.

1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.P

Shínaaí chidí b dah diilwodgo bizánághah góne’ łeezh ’adzíísi’.

older.brother car 3-with up 3-run.I-GO 3-around areal-in dust 3-trail.P

Shínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.

1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG

Shínaaí łahda b náhoniidoh.

1-older.brother sometime 3-with 3-become.warm.R
listenloadingplaying

My older brother gets drunk sometimes.

T’ah ’ałk’idídą́ą́’ ’éí Diné tát’áá góyaa kéédahat’íinii t’éiyá díí tábąąhgóó bidáda’ak’eh naaznil ńt’éé’.

still quite.long.ago the people water-near areal-down pl-3-reside.NI-NOM only this water-edge-toward farm 3-lie.about.SPN past

t’ahdii

listenloadingplaying

still

T’áá ’ákwíízhíní tó dah siyínígóó ’ałnánáshdááh.

every summer lake-toward again-1-go.R

T’áá ká ’ooshháásh lágo.

neg 1-go.to.sleep.O LÁGO

T’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.

NEG car 3-3-borrow.O LÁGO

T’áá ’aaí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.

truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG

Tó ńlį́įgo ha’naa niníyáá ńt’éé’ kohgo tó bínéés’ąąd.

water 3-be.N-GO area-across 1-walk.P past here water 3-rise.P
listenloadingplaying

When I waded across the river the water came up to here.

Tł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.

last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP

Ąąh háá’á wolyéii k’ad doo ’asht’é’égóó bik’ee ntsinisdzá.

debt 3-extend.NP 3-be.called.NI now extremely 3-on.account.of 1-???? YÁ
listenloadingplaying

I’m really fed up with bills now.

Łeezh t'éiyá.

dirt only

–gi ’át’éego

listenloadingplaying

like, similar to