Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Ashą́ą́ nít’ę́ę́’ t’áadoo hooyání shaa ’ílwod.
1-eat.Prog past suddenly 1-for 3-drive.P’Atiingi chidí léi’ yiiłtsą́.
road-at car INDEF 3-1-see.P’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.U’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CIChidíłtsooí bidááh síńzį́į dooleeł.
car-yellow-REL 3-for 2-stand.SPN FUTDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIdadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).Idajoodlą́ą́’
pl-3DO-4dpl-drink.it.Pdaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.RDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ndi dichin nizin da.
not.even 3.hunger-I.am.NI NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPDíí ’éí télli ’ayóo ’ayą́.
this TOP donkey very 3-eat.Pdííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.PHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.PHaashíyee’ díí naak’ee sinilí biniitááh t’áá daats’í bee hoot’į́.
try.and.find.out this eyeglasses 3-2-try.IP just maybe 3-with area-pas-see.Prog.NHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.FHahgo lá tá’dinigizh?
When part 2-shear.Fhanołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).IHastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).INa’nízhoozhídę́ę́’ shíká bił ’oolwoł.
Gallup 1-for 3-with 3-drive.INa’nízhoozhígóó náádínídzáago háadish ’adeeshį́į́ł nínízin?
Gallup-toward again-2-go.R-GO where-Q 1-eat-F 2-want.NINizhé’é ha’át’íísh nahideeshnih nízin.
2-father-Q what 3-1-buy.F 3-want.NIShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShitsili tsin ła’ nieidiitą́ii’ łeechą́ą́’ii’ łéi néídiiłhaal.
1-little.brother stick 3-3-pick.up.P-and dog INDEF 3-3-hit.PShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive




