An example search has returned 50 entries

Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.

evening.GO until 1-mix.dough.F

’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.

morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG 3-because soon hunger 1-3-kill.I

’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.

coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U

’Ałk’idą́ą́’ shimá b na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.

long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P

’Ooljéé’ hanáníbąsgo Diné bikédaayahgi ’ashiiké nidahachíí jiní.

moon up.out-3-full.moon.R-GO navajo.people 3-pl-land-at boy-pl pl-3-birth.R 4-say.I
listenloadingplaying

On the Navajo reservation, boys are said to be born during the full moon.

Ániid ’iiyą́ą́’áko ndi t’ah dichin nisin.

recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NI

At’ééd bizhé’é kingóó yił yi’ash.

girl 3-father town-toward 3-with 3-go.du.Prog

Baa tįįh náádiikah.

3-for achieve 1dpl-walk.pl.I

Bee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?

broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSO

Béégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.

cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog

Bini’ íídeeshtah doodago ’éiyá yóó’ ’adeeshwoł.

let will-1-school or only away 1-off-run.P

Ch’ééh jiyáán náshdį́į́h ’áádóó tó náshdlį́į́h.

watermelon again-1-eat.R then water again-1-drink.R
listenloadingplaying

I eat watermelon then I drink water.

Chidí nidabinołtłáád.

car pl-3-2dpl-stop.I
listenloadingplaying

You all stop the car!

Da’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo n ’adazh’niiyą́ą́’?

Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happen

Damǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.

Sunday-GO soda 3-1-drink.U
listenloadingplaying

On Sundays I drink soda.

deidoołbish

pl-3DO-3dpl-boil.it.F
listenloadingplaying

boil it, 3rd person plural

Dichinísh doodaii’ dibáá’ísh dzinízin?

hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NI

Doo b bééhózin da ya’?

neg 3-with 3-know.CI neg Q

dííłbish

3DO-2-boil.it.F
listenloadingplaying

boil it, 2nd person singular

Gohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.

coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISC
listenloadingplaying

I wanted to buy coffee as well but I forgot it!

Ha’át’íísh neidiyoołnih nínízin?

who-Q 3-3-buy.F 2-think.NI

hadadéélbįįd

pl-3DO-1dpl-fill.something.up.with.it.P

hadaołgéésh

pl-3DO-2dpl-cut.it.out.I

Hahgo lá tá’dinigizh?

When part 2-shear.F

hainiłchaad

3DO-3-card.it.(as.in.wool).I

Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?

where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI John

Hádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í n nast’a’?

When past first airplane 2-with 3-fly.P

Háísh ’átsą́ą́’ jóyą́ą́’ laanaa nízin?

Who ribs 4-eat.O hope 3-3-want.CI

jishbéézh

3DO-4-boil.it.P

Kintahgóó diit’ash.

town-to 1dpl-go.du.Prog

Naaki yiskánídą́ą́’ da’iiníílta’go hahoolzhiizh.

two day-past pl-1dpl-school.NI-GO start-time.passing.P
listenloadingplaying

We started school a couple of days ago.

Nahałtin ládą́ą́’ doo deesháał da.

3s-rain.I in.case NEG 1-go.F NEG

Shideezhí náneeskaadí ’ánáánéídlééh.

1-younger.sister tortilla 3-3-make.R
listenloadingplaying

My younger sister is making tortilla again.

Shidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.

1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.I
listenloadingplaying

My uncle, lend me your horse.

Shimósí yázhí tsin yąąh dah sidáago hádésh’na’ ńt’éé’ ’áłt’ąą hadanáálwod.

1-cat little tree 3-on up 3-sit.SPN-GO 1-climb.P but after.all 3-run.down.P

Shimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.

1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IP

Shoo, nahachagii t’óó ’ahayóí nihaanáá lá; ’áko shį́į́ baa ’ákodanosin dooleeł.

hey.look grasshopper merely many 1pl-to 3-migrate.P mirative then maybe 3-of 2pl-be.aware.NI FUT

T’ahádą́ą́’ niha’áłchiní ’ólta’di bá hada’didoołííł.

right.now 2pl-children school-at 3-for pl-2dpl-enroll.F

T’áadoo hosh niyą́n.

T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-Í

T’áá ’aaníigo chizh yigééł.

really firewood 3-pass-haul.PROG

T’áá ’áłdįį bi’éé’ sinil

ready 3-clothes 3-place.PlO.SP

T’áá binaa naasháa dooleeł

just 3-nearby 1-walk.I FUTURE

Tį́ʼ daʼdiidį́į́ł.

let's.go pl-1dpl-eat.F
listenloadingplaying

Letʼs go eat.

Yéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.

really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.F
listenloadingplaying

Give education your best, my child, so that you can graduate.

yidooyį́į́ł

3DO-3-eat.it.F

yiilbéézh

3DO-1dpl-boil.it.I

yiilzhóóh

3DO-1dpl-brush/comb.it.I

yiishjį́į́h

Imperfective Mode: 1-become.black.I
listenloadingplaying

I am becoming black, getting sunburned

Yiską́ągo naaltsoos naa deesh’ááł.

tomorrow book 2-for 1-move.SRO.F

yitł’ó

3DO-3-weave.it.I