An example search has returned 50 entries

’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.

yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I
listenloadingplaying

Yesterday, I did silverwork, and now I’m putting my tools away.

’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.

noon-GO spring-at refl-1du-meet.F

’Áádóó haa hóót’įįd?

and.then how ho-happened.P

’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.

RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEG

’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.

education very 3-strong.I

Ashkii hooghan gone’ ałhosh.

boy hogan inside 2-sleep.NI
listenloadingplaying

The boy is sleeping inside the hogan.

Béésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.

radio NEG up 2-volume.turn.I-Í

bik’ízhdídis

3DO-4-wrap.it.around.it.I

Ch’ééh jiyáán náánááshdą́ą́’.

watermelon again-1-eat.R
listenloadingplaying

I ate watermelon again.

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.

formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I

Chidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.

car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NI
listenloadingplaying

I washed the car but they say rain is in the forecast.

dadoohsį́į́ł

pl-3DO-2dpl-eat.it.F
listenloadingplaying

eat it, 2nd person plural

dadínółkaad

pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).I

Damóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.

Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.F

deiidą́ą́’

pl-3DO-1dpl-eat.it.P

dizhdííłjéé’

3DO-4-start.fire.P

doohsį́į́ł

3DO-2dpl-eat.it.F
listenloadingplaying

eat it, 2nd person dual

Dooládó’ shį́į́ shich’ohoos’ni’ da; ’adą́ą́dą́ą́’ kintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso naadiinígíí ńdiiłtsooz.

wow probably 1-lucky.P yesterday town areal down 1-go.I Past money twenty-NOM 3-sit.FFO.P

dołhį́į́h

3DO-2dpl-melt.it.I

Díí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iil, ya’?

today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I Q

Díí tsé t’óó la’ béésh át’é nahalin.

this rock contrary.to.appearances metal 3.be.NI 3-resemble.NI

Ha’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?

what-Q 3-because 2-pout.CI

hadazhdoołtééł

pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.F
listenloadingplaying

carry him/her up out of something, 4th person plural

hadeidoołtééł

pl-3DO-3dpl-carry.him/her.up.out.of.something.F
listenloadingplaying

carry him/her up out of something, 3rd person plural

hadiiltééł

3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.F
listenloadingplaying

carry him/her up out of something, 1st person dual

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.P past neg 1-with 3-good.N neg

haiłgéésh

3DO-3-cut.it.out.I

Háí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?

who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.F
listenloadingplaying

Who is going to Navajo Mountain again?

hááłgizh

3DO-1-cut.it.out.P

Kóhoot’éédą́ą́’ dibé yázhí t’óó ’ahayóí hazlį́į́’. K’ad ’éí doo t'óó ’ahayói da.

last.year sheep baby a.lot 3-Pas-it.occured.P now this NEG a.lot NEG

Mexicogóó daashinyáa ni’.

Mexico-to was.it 2-go.I NI’

Na’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.

1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P

Na’nízhoozhídi Naasht’éshí ’Atsá’jí yee nááda’alzhish.

gallup.at Zuni.people eagle-way 3-with again-pl-3-dance.R

Nimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́dooleeł.

your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUT

nisínílá

3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.P

nisíníłkáá’

3DO-2-investigate.it.P

Saad naashkaahgo baa naash.

word 3-1-research.CI-GO 3-to 1-go.Prog

Shich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.

1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.P

Shinaaí ła'í ndi chizh t'áadoo ła' yaah ayiitą́ą da.

1-older.brother not.even.one but firewood just-NEG some directional-3-3-gather.P NEG.

Siláo yik’ee noochééł.

police account 3-flee.Prog
listenloadingplaying

S|he is running away from the police.

T’áá ká ’ooshháásh.

neg 1-go.to.sleep.O

Tsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.

fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P

Tsídii t’áyaalchíí’ wolhígíí bit’a’ danizhóní yee’.

bird wing-under-red 3-name.NI-NMLZ 3-wing pl-3-pretty.NI really
listenloadingplaying

The feather’s of the bird called Red Shafted Flicker are beautiful.

wohsą́

3DO-2dpl-eat.it.I

Yéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.

really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.F
listenloadingplaying

Give education your best, my child, so that you can graduate.

yiishjį́į́’

Perfective Mode: 1-become.black.P
listenloadingplaying

I became black, got sunburned

yiishjį́į́ł

Progressive Mode: 1-become.black.Prog
listenloadingplaying

I am in the process of becoming black, getting sunburned

Yiską́ągo nighandi naadeeshááł.

tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.F

yíníshóó’

3DO-2-brush/comb.it.P

Łį́į́ b níníłjooł.

horse 3-for 3-2-handle.NCM.F