Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin díínii’.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.P’At’ééd t’áá ’áhánídi ’ółta’ ’éí biniinaa doo hah dah nídiidáah da.
girl just far-at school TOP 3-cause NEG quickly up start-3-go.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’áá ’áhánídi near, nearbyfind in Navajo Particle Lexicon
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éí topicfind in Navajo Particle Lexicon
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- haa quicklyfind in Navajo Particle Lexicon
- dah upfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
’Awéé’ dah biséłdá.
baby up 3-1-CAUS-hold.AnO.SPN’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Ałchíní ’ólta’di t’áá ’áhą́dígo ’ahąąh naazį́.
boy school-at just together-GO abreast pl-3-stand.SPN’Ałk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh nít’éé’.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- 'éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.R’Áłchíní bi’éé’ náádaségis.
children 3-clothes 3-1-wash.R’Ákót’éego lá ’i’íímas ’ájiił’įįh ni.
like.this-GO FOC twill 3-4-make.U EMPHBaa dahwiinít’ínígíí shił bééhodoozįįł nissin.
agenda 1-with 3-about-ho-find.out.F 3-1-want.NIbik’ídadidiidis
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídadisoodiz
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.Fbik’ídisoodiz
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.PCh’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.
food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.ProgDa’ chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
Q car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- da’ particle for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- doodaii’ particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodaii’ orfind in Navajo Conjunction Lexicon
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
didideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdidínéeshkał
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).FDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
Dziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.IHa’át’íísh nizhé’é nahideeshnih nízin.
what-Q 2-father 3-1-buy.F 3-want.NIHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHádą́ą́’ hooghan ’ájíilaa?
When-past this hogan 3-4-make.PHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIháínígeed
3DO-2-dig.it.out.Pháíníłgizh
3DO-2-cut.it.out.PJooł de’ ní’aah.
ball here 3-2-bring.IKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Na’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DInidiilyeeł
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnisoolá
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNíléí dá’ák’ehdi ła’ joogááł.
there cornfield-at some 4-walk.ProgNíwe, tʼáádoo ʼałkʼésdisí niyą́ní.
stop NEG candy 3-2-eat.DI.NEGShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISCShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.PShizhé’é bichíditsoh yaa naashnish
1-father 3-truck-large on.it 3-3-worked.P 1-father 3-truck-large on.it 3-3-workedShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive