Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł lágo.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O LÁGO’Atsą́ą́’ ła’ jóyą́ą’ le’.
ribs some 4-eat.O desire’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.PAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. Díísh jį́įdi ’éiyá kindi nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | this day-at TOP store-at pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- díísd jį́įdi nowadayssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- Continuative Imperfective (CI)
Baa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.Ibik’ídazhdidoodis
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.FCh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-pastChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIDahojitaałgo t’áá hoonaałgo wónáásdóó ’ayóí ’íits’a’go dahojitaał.
Pl-4-sing.I-COMP just areal-3-move.Prog-COMP soon remarkable 3-sound.I-COMP pl-4-sing.Ideiidlą́ą́’
pl-3DO-1dpl-drink.it.PDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidazhdííłjéé’
pl-3DO-4dpl-start.fire.Pdidideeshjah
3DO-1-start.fire.Fdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).FDíí jį́ ’áłchíní nááda’ołta’.
this day children again-pl-3-study.RDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.PHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHáí lá bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IJooł ’ahííłhan ’áádóó ’atiin dóó ’anít’i’ báhátis ’eelts’id.
ball 3-1-throw.P and.then road and fence 3-over 3-move.SRO.Pjííshóó’
3DO-4-brush/comb.it.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- doodago particle orNa’ídíkid bik’ídáahgi
- daats’í particle for perhapsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows
Kingóó ’anááda’iisdee’.
town-to again-pl-3-go.RNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’ááaad késhdę́ę́’į́">jí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
your aunt 3-house-to 2-run-and that-way baby 3-for 2-care.CI FUTNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negNídiiłne’.
3-2-hit.INíyolgo t’áá ’áko niishch’ił.
wind-GO immediately 3-blink.USha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShidá’í éí t’óó chaha’oh ła’ nijó’aah laanaa ní.
my.uncle TOP just arbor one 4-build.O hope 2-say.PShilį́į́’ tł’aaká’ii dóó shilį́į́’ biyéél bił tsodizin ’íishłaa.
1-appaloosa and 1-horse 3-saddle 3-with prayer 3-1-make.PShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.Ishíníłbéézh
3DO-2-boil.it.PT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó




