Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.
before-last.night many around-3-rain.P’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P’Eii łį́į́’ ga’ yinízin.
that horse EMPH 3-2-want.CIChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.Pdadíníilkaad
pl-3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IDamóogo ’áłah ’aleeh ’áko ’áadi nihaadíínááł.
Sunday 3-gather 3-be so there-at 1-Pl-to-2-arrive.Fdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idaołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.(snow).Ideidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.Fdeiyííyą́ą́’
pl-3DO-3dpl-eat.it.Pdidideeshjah
3DO-1-start.fire.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.Fdííłbish
3DO-2-boil.it.FHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadasiigeed
pl-3DO-1dpl-dig.it.out.Pjiłhį́į́h
3DO-4-melt.it.(snow).IJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOK’aa’ísh tsénaa ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.PK’os hazlį́į́’ lá t’áá shǫǫ nahodoołtį́į́ł.
cloud 3-become.P EMP just good 3-rain.FKin bighą́ą́’dę́ę́’ hadah ’adzííłhaal ndi t’áadoo ’ádadénih da.
house 3-to-from down 1-tumble.P but NEG RFLX-1-hurt.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ghą́ą́h attaching to, hitched to, connected to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ndi butfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi




