Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEG’Akonee’, shą́ą́’ t’áadoo ’ánít’íní nidishní.
see remember NEG 2-do.NI-Í 1-say.I’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.R’Áłtsé biba’ dooleeł ’áko shį́į́ ’índa nihił dah adidoolwoł.
first 3.for will until then only 1.with start 3-drive.F"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidAshkii hooghan gone’ ałhosh.
boy hogan inside 2-sleep.NIBéeso bá hooghan góne’ saad hazlį́į́’.
bank inside words 3-pas-it.occured.PCh’iyáán bá hooghandi béeso bideená naashnish.
food.store-at money 3-in-exchange.for 1-work.CICh’ééh la’ baa ntséskees.
in.vain puzzlement 3-about 1-think.IChidí bikéé jį’ adeez’áhí bikee’ nitsaaígíí ’éí nahałnii’.
pickup.truck 3-tire 3-big.NI.-NMLZ TOP 3-1-buy.PDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.Fdajishbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.PDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGOdidishjeeh
3DO-1-start.fire.Idishhį́į́h
3DO-1-melt.it.IDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo nił bééhózín da lá jiní. T’áá káhí la’ bił hóolne’!
NEG 2-with 3-knowledge.CI NEG disc 4-say.P just never some 3-with 2-tell.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)
- bééhózin there is knowledge
- lá jiní let’s play like, let’s pretend thatfind in Navajo Particle Lexicon
- la’ puzzlementfind in Navajo Particle Lexicon
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Dziłneeláagí nánisé’ ’azee’ háágeed.
mountain-end-at growing.herb medicine up-3-1-dig-1.PGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHaa’íyee’ shimáyázhí daats’í ałtso ch’iyáán ’áyiilaa.
lets.see my-maternal.aunt finished food 3-3-making.Phadeishgizh
pl-3DO-3dpl-cut.it.out.PHáí lá kintahgóó shił adoołbąs?
who-Q town-to 1-me 3-drive.Fjishóóh
3DO-4-brush/comb.it.IMary ha’át’íí nayiisnii’?
Mary what 3-3-buy.Pnidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ ts’íiłgo da’ségis.
beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.PNił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?
2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI negNíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INízhánee’ saabiihi’níłí bóhwiinił’ą́ą́’.
2-good.thing-NEE’ computer 3-2-learn.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.FShimá bighangóó náshdáahgo łééchąą’í baná’ástso’.
1-mother 3-house-toward again-1-go-GO dog 3-again-1-feed.RSitsóí bi’éé’ nizhónígo bá nishéch’ąą’.
1-grandchild 3-clothes 3-beautiful.NI-GO 3-for designed.P 1-itT’ah doo ła’ nihee ninááháłtin da.
not.yet some 1pl-on 3-rain.CI NEGT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá kintahdi ’ííyą́ą́’ nidi náá’áshdą́.
just town-at 1-eat.P but 3-1eat.RT’óó la’ sékwii.
contrary.to.appearances 1-naseous.SPTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.PTsinaabąąs bee nida’abąąs yę́ędą́ą́’ shi’dizhchį́.
wagon 3-with pl-3-drive.I past 1-pass-born.Pyiidlą́ą́’
3DO-1dpl-drink.it.Pyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).IYiską́ągo Na’nízhoozhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?
tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- déyá start to go
- haa’í whereNa’ídíkid bik’ídáahgi
- lá particle for content questionsNa’ídíkid bik’ídáahgi
- Náásgóó
- yíshą́ eat itlook up conjugationhide conjugation ▾




