Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó sitsiits’iin diniih.
morning-past neg 1-eat.P-GO.NEG because soon 1-head 3-ache.CI’Amásání léi’ dibé yázhí yootééł.
grandmother INDEF sheep little 3-3-carry.AnO.Prog’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.FBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBá ólta’í la’ t’áá shǫ́ǫ́ da nihaa joozba’.
3-teacher some at.least such.as 1du-about 3-care.PCh’ééh déyáago hooghangóó nááshdááł.
in.vain 1-go.sg.P-GO home-to 1-return.ProgDa'iigisgo deekai yéeni t'oo naalyéhí bá hooghangóó nisiikai.
pl-3-wash-GO walk.pl.F aforementioned merely goods 3-for home-to roundtripdajitł’ó
pl-3DO-4dpl-weave.it.Idajííshóó’
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Pdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdeiyą́
pl-3DO-3dpl-eat.it.IDibé yah ánádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.Rdidadiiljéé’
pl-3DO-1dpl-start.fire.Pdiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDíkwíí jį́ shą’ nanilnish?
how.many Q days 2-work.IGohwééh nayiisnii’ídiísh bił bééhózin?
coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NIhadeiilgizh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Phadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.FHahgo hooghan ’ádíílííł?
when hogan 3-2-make.Fhajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Mexico hoolyéhédi hoostse’ laanaa.
Mexico areal-3-call.NI-NMLZ-at areal-1-see.O wishMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Naaltsoos bikáá’ na’aníshí bikáa’gi si’ą́.
book desk 3-on-at up 3-lie.SRO.SPNNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNibéézh bee hane’é doo ndi naalnish da.
2-cellphone NEG but 3-work.P NEGnidasiilyá
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Pnideiilyé
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó
- yishwoł run along
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)
- ’áháshyą́ care
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Sha’ałchíní ayóó niłch’í naalkídi deineł’į́ ’áko ndi shí éí shináá bąą adin.
1-children very air 3-move.I 3-3.look.I however I 1-eyes 3-on doesn’t exist.Shidá'í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive