Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shichʼéʼé kinaasdaʼgo bitsiiʼ shá beʼdíítłʼóół. Tʼáásh ʼáko?
1-daughter 3-reach.puberty.P-GO 3-hair 1-for 3-2-tie.F just-Q okayʼAshiiké ’éí ʼatsʼos bee ʼazhish biniiyé chahashʼoh ʼádeidoolííł.
boy-pl TOP feather 3-means-of dance 3-reason shade-house 3-3-pl-build.F’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’At’ééd sin t’áá hahígo yíhooł’ą́ą́’.
girl song just quickly 3-3-learn.P’Áádóó haa hóót’įįd?
and.then how ho-happened.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBéésh hataałí t’áádoo de nídíłki’í.
radio NEG up 2-volume.turn.I-Íbik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídísdis
3DO-1-wrap.it.around.it.ICh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-IDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.Progdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.FDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIdizhdííłjéé’
3DO-4-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDíí jį́ ’áłchíní nááda’ołta’.
this day children again-pl-3-study.RDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDoo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.
NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEGDoondó’ ’awéé’ yicha da.
not.even baby 3-cry.I NEGGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íísh biniinaa naníchxǫ’?
what-Q 3-because 2-pout.CIHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.IHahgo hooghan ’ájílééh?
When hogan 4-make.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- naashnish work
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háí shą’ ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.Na’nízhoozhígóó chídí doo nił dah didoolwoł da.
Gallup-to car NEG 2-with up start-3.drive.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóófind in Navajo Imperatives
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- ’oolwoł drive
neidooleeł
3DO-3-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidasoołkáá’
pl-3DO-2dpl-investigate.it.PNidáa’di ’áká’ ’ajólyééd.
enemy.way.ceremony-at 4-for 4-run.ONimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.Fniłbéézh
3DO-2-boil.it.INídiiłne’.
3-2-hit.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’.
sun proportionate 1-swim.CIShitsili tsin ła’ nieidiitą́ii’ łeechą́ą́’ii’ łéi néídiiłhaal.
1-little.brother stick 3-3-pick.up.P-and dog INDEF 3-3-hit.PShizhé’é bichíditsoh yaa naashnish
1-father 3-truck-large on.it 3-3-worked.P 1-father 3-truck-large on.it 3-3-workedShíká ’anánílwo’ doodago’ t’áadoo shaa nánít’į́ní!
1-after indef-help.R or just-neg 1-about 1-2-bother.NI-negShínaaí shíká ’adoolwoł nisin ńt’éé’ ’áłt’ąą t’áadoo níyáa da.
1-older.brother 1-for 3-run.F 1-want.NI but after.all NEG 3-come.sg.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ká after, for’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Náásgóó
- yishwoł run along
- Neuter Imperfective (NI)
- nisin think, want
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- nishááh come, arrive




