Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
ʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats'í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U’Asdzą́ą́ Báhoozhóní yinishyé.
woman happy 1-called.NI’Awéé’ dah biséłdá.
baby up 3-1-CAUS-hold.AnO.SPN’Átséétł’éédą́ą́’ lą’í nahoołtą́.
before-last.night many around-3-rain.P’Eii ’asdzání t’áá naníle’dii haadzih.
that lady just dismay 3-speak.P'Ólta’góó dayínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.IChidí tááségis yę́ę ninááhodoołtį́į́ł daaní.
car 3-1-wash.P past-Q 3-again.rain.F pl-3-say.NIDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- k’idishłé plant it
dadiilbish
pl-3DO-1dpl-boil.it.FDah nóóljííd lágo.
up 2-jump.O don’tdazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).IDá ák’ehdi shizhé’é bił nishishnish j́į́į́dą́ą́.
Plant.field-at 1-father with 3-1-worked.P today.pastdeiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.Idiilyį́į́’
3DO-1dpl-melt.it.Pdiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.IDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.Idołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.Idíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).IDíí dibé yázhí yíłtééł.
TOP sheep little 3-2-carry.AnO.ProgDíí jį́ Nida’iiníísh ’áko shį́į́ nihich’į’ nida’iilyé, ya’?
today Friday then.maybe 1pl-toward 1pl-payment.I QHa’át’íí baa ’áłah ’aleeh jiní?
what 3-for meeting 4-say.NIhadanołchaad
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Ihaníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).IHastiin t’áá ’ádzaagóó nahasne’.
man at.random 3-tell.Phayíígeed
3DO-3-dig.it.out.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.Ijishbéézh
3DO-4-boil.it.PKóhoot’éédą́ą́’ dibé yázhí t’óó ’ahayóí hazlį́į́’. K’ad ’éí doo t'óó ’ahayói da.
last.year sheep baby a.lot 3-Pas-it.occured.P now this NEG a.lot NEGMary ha’át’íí yinízin?
Mary what 3-3-want.NInaashłé
3DO-1-carry.a.ropelike.thing.around.Inisoołkáá’
3DO-2dpl-investigate.it.PShilééchąą’í bikéé’ yishááł.
my.dog 3-following 1-go.ProgSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’ah ’ałk’idídą́ą́’ sik’is t’áá yiiłtsą́ą́ nít’ę́ę́’.
still long-ago 1-friend just 3-1-see.P pastT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.OTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
woołhį́į́’
3DO-2dpl-melt.it.(snow).Pwołhį́į́h
3DO-2dpl-melt.it.(snow).IYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Náásgóó
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii