Your search for the ’al’áagi Command, affirmative
biihidzóhí 50 entries
’Ahbínígo gohwééh dííłbish.
morning-GO coffee 3-2-boil.F’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Áłchíní hazhóʼí bik’i yíldził.
children careful 3-for 2-support.Prog’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROG"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.FBee nahaldzoohí yah ’adíítį́į́ł. Da’ yah ’ííńtą́?
broom in 3-2-bring.F.SSO Q in 3.2.bring.P.SSOBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBíni’dii ’awáalyaa sitį́.
3-let-stay jail 3-lay.SPNBíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usually
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, affirmative, Optativefind in Navajo Imperatives
- Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’find in Navajo Imperatives
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- łeh usually, customarilyfind in Navajo Particle Lexicon
Chaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.IChizh ła’ yah ’aníjááh.
firewood some in 2-bring.IDah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.FDibé yah ánáádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo, dádiʼnítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negativefind in Navajo Imperatives
- Optative with t’áá ká and lágofind in Navajo Imperatives
- t’áá ká don’tsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- lágo negative particle used with the optative modesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Laanaa
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- T’ahdii baa na’aldeehfind in Navajo Imperatives
- T’ahdii
Díí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.ProgHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáá’íshą’. ’Ákǫ́ǫ́ dílyeed!
what-Q there 2-run.FKwii sínídáa dooleeł.
here 2-sit.SPN will.be.FLáshdóón chidí bídadiiltłʼółígíí k’ad hashtʼe dadiilnííł.
ribbon car 3-dist.pl-3-tie.F-ÍGÍÍ now prepare 3-1pl-make.FNaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.PNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNaʼahóóhai nitsaaígóó dóola dííyééł.
rodeo 3-big-to bull 2-haul.FNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’Nizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.INíwe, bíni’dii ’áyą́!
stop 3-let 3-3-eat.INíwe, ni’éé’ t’óó bik’i na’ínil
stop 2-clothes just 3-on 3-2-dribble.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.INáhíínááłgo yadiizíní niłjizh.
around-2-go.I-GO can 3-2-crush.ProgShíká ’anilyeed.
1-for 2-run.IShíká ’anilyeed.
1-for 2-run.ITį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó




