An example search has returned 50 entries
ʼAdaʼniigeh, nihíká ʼadoohjah.
3pl-marry.F 1dpl-after 2dpl-run.pl.F’Asdzą́ą́ Báhóózhóní yinishyée dooleeł.
woman happy 1-called.NI FUT’Ashkii t’áá ’ádíláahęę’ nihił yah ’eelwod.
boy just annoyingly-past 1dpl-with into 3-go.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGBaa tįįh náádiikah.
3-for achieve 1dpl-walk.pl.IBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.sayChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.PDibé bits’į́’ daodą́ą́’ lágo.
sheep 3-meat pl-3-1dpl-eat.O LÁGODiné biWashingdoon ’akéé góne’ dahsidáhígíí ’éí ’asdzááni ’át’é.
Navajo 3-government following rank up-3-sit-rel TOP women 3-be.NIDoo ’áłah deiidleeh da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.I NEGDoo ’áłah diidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGhadadínóołchał
pl-3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadazhniłchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).IHatáaldi ’iikááh ’atah ’ajóle’.
ceremony-at sandpainting among 4-make.OHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáí lá ’ałhosh?
who Q 3-sleep.IHáísh yiską́ągo ’adoogis?
who-Q tomorrow 3-wash.FK’idadeelyáá nit’éé’ t’óó daazgan, háálá doo nahałtin da.
1pl-plant.P past just 3pl-dry.SPN, because NEG 3-rain.CI NEG
listen
We planted but they just shriveled up, because of the lack of rain.
bookmark- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)
- k’idishłé plant it
- ńt’éé’ relates to past timefind in Navajo Adverb Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)
- háálá for, becausefind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasesfind in Navajo Adverb Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)
Lą́ʼąą’, hágoóneeʼ nibééso łaʼ shaa níʼaah.
okay well 2-money some 1-for 3-2-give.SRO.IMasí dó’ nee holǫ́ǫ́’ísh łí?
cat DÓ’ 2-with exist.NI-Q ŁÍNaakaii bizaad jółta’ le’ dzinízingo dzizdá.
mexican language 4-read.I wish 4-wish.O-GO 4-sit.PNaakiiskánídą́ą́’ dibé tó ła’ bá niníyį́.
two.days.ago sheep water INDEF 3-for 3-1-haul.PNá’oolkiłí sits’ą́ą́’ tanáóó’nił lágo!
watch 1-away 3-1-take.apart.O don’tNida’iishnishgo hooghangóó nídésdzáa lą́ą.
1-after.work.P-GO home-to 1-go.F EMPNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FShilééchąą’í bił na’nishkaadgo jooł bá ’abíńjíshhałgo yikéé’ náádiilwo’.
1-dog 3-with 1-herd.CI ball 3-for 3-1-bat.R-GO 3-after 3-run.R
listen
When I’m out herding with my dog I bat fly balls for him and he chases them.
bookmark- -ił withfind in Navajo Postposition Lexicon
- accompaniment
- -go verb and subordinating encliticfind in Navajo Adverb Lexicon
- -á for, for the benefit offind in Navajo Postposition Lexicon
- benefactive
- -kéé’ behind, followingfind in Navajo Postposition Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)
- na’nishkaad herd, go out herding
- Iterative (R)




