Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.F’Ajóółháásh laanaa.
4-sleep.O wish’Anishkeed, t’áá ká nóólk’oł.
2-3-photograph.I neg 2-blink.O’Atsiniltł’ish dóó tó dayókeedígíí baa ’áłah ’aleeh lá.
electricity and water pl-3-request.I-NOM 3-for meeting DISC’Ayóo’ósh nidlóóh? ’Áyaańda dah dinítsiz.
very-Q 2-cold.I no.wonder up 2-shiver.NI’Ałk’idą́ą́’ shimá bił na’nishkaadgo ’aghaa’ yisdizígíí dibé yázhí yichíihgo yizénéíłt’ih.
long ago 1-mother 3-with SUP-1-herd.I-GO wool 3-spin.P-ígíí lamb 3-birth.P-GO 3-neck-around-3-tie.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii
- na’nishkaad herd, go out herding
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áshįįh Bii’ Tóodi níyáago dził bąąh hanáádeesh’nah.
Salt.Lake.City-at 1-go.P-GO mountain 3-on again-1-climb.RAłk’idą́ą́’ ’éiyá naadą́ą́’ ’ayóo k’éédadiilyééh ńt’éé’. K’ad ’éiyá naadą́ą́’ naalyéhé bá hooghan góne’ nidahaniih.
long.ago TOP corn very pl-3-1dpl-plant.R past | now TOP corn trading.post inside pl-3-pass-buy.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałk’idą́ą́’ long ago, formerlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’éiyá topic markerfind in Navajo Particle Lexicon
- ’ayóo very, extremelysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Continuative Imperfective (CI)
- nahashniih buy, sell
Bįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.
watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-pastCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-IChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- yilyeed go, run
- t’áá ch’į́į́góó failuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii
- ’asht’í act
daoohdlą́ą́’
pl-3DO-2dpl-drink.it.Pdayííłhį́į́’
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).Pdeiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).IDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.PDíí mósí yázhí hooghangóó nááshtééł.
this cat little home-towards 3-1-carry.ProgDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDzi’izí bikee’ náásxis nít’éé’ bił daalkaałí baa’íí’á.
bicycle 3-tire 3-3-turn.Prog past nail 3-into-3-extend.NPdíłhį́į́h
3DO-2-melt.it.IHaalá tʼáá ʼéiyá yinílyée ni’?
how-Q just TOP 2-name.NI rememberhadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihayííłgizh
3DO-3-cut.it.out.PHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IK’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii
- ’ashtł’ó weave
- ’Áhoodzaii
- ’ashtł’ó weave
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon




