Your search for the hoolzhishgi Future (F)
biihidzóhí 50 entries
Hííłch’į’go ’índa ta’iideeshnih.
evening.GO until 1-mix.dough.FʼÁłah ʼaleehdi ʼamá bééhániih daats’í bá ’ádazhniiyą́ą́’? ʼÁko daatsʼí nímasii łaʼ ʼakǫ́ǫ́ dííkááł.
group gathering-at mother 3-3-remember perhaps 3-for 4-pl-eat.P so perhaps potatoes some there 3-2-take.OC.F’Ach’ą́ nisin ndi shidíbé nído’ahígíí ’ádin.
meat.hunger 1-want.NI but 1-sheep 4-butcher.F 3-1.none.NI’Ałní’ní’ą́ągo tó háálínídi ’ahéédidiit’ash.
noon-GO spring-at refl-1du-meet.F’Ákǫ́ǫ́ shił díí’ash.
there 1-with 2sg-go.du.FAmá k’adee’ neeshch’íí nidahidíídla ní jiní.
pas-mother now piñon 3-1dpl-pick.F 3-say 3-it.is.saidbik’ídidiidis
3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídidíídis
3DO-2-wrap.it.around.it.FChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIChidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.Fdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdazhdooyį́į́ł
pl-3DO-4dpl-eat.it.Fdeeshį́į́ł
3DO-1-eat.it.FDibé bitah dídéesh’įįł, díkwíínee’ náádeishchį́.
sheep 3-among 3-1-look.F how.many-really again-3-born.Rdididííłjah
3DO-2-start.fire.Fdiilbish
3DO-1dpl-boil.it.Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).Fdoohsį́į́ł
3DO-2dpl-eat.it.FDíí ’áʼkáán háidíígíísh nahiidiilnih?
TOPIC flour which.one-ÍGÍÍ-Q 3-2du-buy.Fdííłbish
3DO-2-boil.it.FGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íísh neidiyoołnih nínízin?
who-Q 3-3-buy.F 2-think.NIhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadoołtééł
pl-3DO-2dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadadíníilchał
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadíníilchał
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaidínóołchał
3DO-3-card.it.(as.in.wool).FHáí lá Naatsis’áángóó náádeesdzá?
who-Q discover Navajo.Mountain.GOO again-3-go.FHooghan bikáá’ dah si’ánígíí bíyah da’nii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ’ałhiih nídoołdas da.
hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yah under, beneath’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Perfective (NP)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háidígíísh ʼałkʼésdisí deeshį́į́ł?
which.one-ÍGÍÍ-Q candy 3-1-eat.Fjidoołbish
3DO-4-boil.it.Fnidadiilyeeł
pl-3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Fnidoohłeeł
3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNimá yázhí bighangóó díílwoł dóó ’áájí ’awéé’ baa ’áhólyą́ą dooleeł.
2-auntie 3-house-toward 2-run.F and there-at baby 3-to 2-care.CI FUT
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áháshyą́ care’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł futuresaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
nizhdooleeł
3DO-4-carry.a.ropelike.thing.around.FShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tó háálínídi ’ahéédidiit’ash ’ałní’ní’ą́ągo.
spring-at refl-1du-meet.F noon-GO
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Proposal, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo at noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Command, affirmativefind in Navajo Imperatives
- 1st person inclusive, Let’s!find in Navajo Imperatives
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ałní’ní’ą́ągo noon-atsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ts’éénídzííd, t’ah ’íinda ’iidííłhosh.
2-wake.up.I future only.then 2-sleep.FTsxį́įłgo łees’áán ádíílííł; nimásání nihaa yíghááh!
quickly tortilla 2-make.F 2.poss-mat.grandma-NOM 1.pl-to 3-come.FYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.FYéego ’ííníłta’, she’awéé’, ’áko nizhónígo ni’dííłtah.
really 2-study.NI 1-baby so well 2-graduate.Fyididoołhįh
3DO-3-melt.it.Fyididínóołkał
3DO-3-start.to.herd.them.(animals).FYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Yiską́ągo ’azee’ííłíní niwoo’ yideeshnish doo.
tomorrow doctor 2-teeth 3-2-work.F will.beYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC where
- -sh enclitic for content questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




