An example search has returned 50 entries
’Éí naanishígíí haa nízahdę́ę́’ binanilnishgo hoolzhiizh?
that work-ÍGÍÍ how 3-long.N-past 3-2-work-GO time.move.PChidí naat’a’í ’íinilaaígíí háajį’ ninít’a’?
airplane 3-2-make.P-ÍGÍÍ where-up.to 3-fly.PChidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghą́ą́’góó daats’í?
airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhapsChidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ ’ałní’ní’ą́ąjį’ tł’óo’di nishínílnish?
Q noon-until outside-at 2-work.P
listen
Did you work outside up to noon?
bookmark- da’ particle for yes/no questions
- ’ałní’ní’ą́ąjį’ noon-untilfind in Navajo Adverb Lexicon
- -jį́’ up to, as far asfind in Navajo Postposition Lexicon
- time
- -di atfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- naashnish workfind in Navajo Verb Modes
Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.PDa’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?
Q Cuba-from boat 2-with 3-float.PDid you come from Cuba by boat?
bookmarkDa’ Ron saad neiiłkaah?
Q Ron word 3-3-investigate.IDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI QDichinísh doodaii’ dibáá’ísh jinízin?
hunger-Q or thirst-Q 3-4-want.NIDíidí háísh bichidí?
this who-Q 3-carDíkwíí jį́ lá nanilnish?
how.many Q days 2-work.IDoo bił bééhózin da ya’?
neg 3-with 3-know.CI neg QGohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?
coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NIGohwééh t’áá bizhání ’éí doodaii’ ’abe’ biłgo daats’í nínízin?
coffee only TOP or milk 3-with-GO perhaps 3-2-want.NIHa’át’éegoshą’ ’ayóo náníldzid?
why-Q very 2-fear.IHa’át’éegoshą’ t’áadoo ’azee’ál’į́į́góó nisíníyáa da?
why-Q NEG hospital-to 2-go.sg.P NEGha’át’éejį’
Ha’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?
what 3-because 1-passing.by 2-go.IHa’át’íí lá neidiyoołnih lá?
what DISC 3-3-buy.F DISCHa’át’íísh baa hane’?
What Q 3-for be.told.CIHa’át’íísh nizhé’é nayiisnii’?
what-Q 2-father 3-3-buy.Phaa néelt’e’
Haa níníłnééz?
what 2-tall.relatively.NIhaa nízah nináhálzhishgo shą’
haa níłnééz
Haa’ísh nínígai?
where-Q 2-hurt.IHaash nízah kodóó nighanjį’?
how-Q 3-long.N here-from 2-home-toHastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?
man and girl what Q 3-3-make.PHá’át’íí lá hastiin dóó ’at’ééd ’áyiilaa?
what Q man and girl 3-3-make.PHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáágóó lá Bíl doogááł nízin Jáan?
where-toward Q Bill 3-go.sg.F 3-want.CI JohnHádą́ą́’ dii hooghan ’íinilaa?
when-past this hogan 3-2-make.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHáísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?
who-Q boat 3-3-make.PK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
listen
Did s/he perhaps shoot arrows under or over the bridge?
bookmark- -ísh enclitic for yes/no questions
- doodago particle or
- daats’í particle for perhaps
- -yaa under, beneath, downfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- -tis overfind in Navajo Postposition Lexicon
- location
- Perfective (P) (yi, ni, si, yi-∅)find in Navajo Verb Modes
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrowsfind in Navajo Verb Modes




