An example search has returned 50 entries

’Ádą́ą́dą́ą́’ásh nishínílnish?

yesterday-Q 2-work.P

Ch’ah ’éí doodaii’ nák’ee sinilí łizhinígíí daats’í nee hólǫ́’?

hat or sunglasses perhaps 2-with 4-exist.NI
listenloadingplaying

Do you have a hat or sunglasses? / Maybe you have a hat or sunglasses.

Chidí daats’í bee hólǫ́ ’éí doodaii’ niísh chidí nee hólǫ́?

car maybe 3-with 4-exist.N TOP or 2-Q car 2-with 4-exist.NI

Chidí naat’a’íísh hooghankáá’góó ch’ínísaal ’éí doodaii’ dziłghąą’góó daats’í?

airplane house-over-along over-3-fly.P TOP or mountain-attached-along perhaps

Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?

Q that-side also meeting 1-happen.P

Da’ Cubadę́ę́’ tsinaa’eeł nił ní’éél?

Q Cuba-from boat 2-with 3-float.P

Da’ dibé nee hólǫ́?

Q sheep 2-with 3-exist.NI
listenloadingplaying

Do you have sheep?

Díí haa yit’éego ’atiin?

this how 3-be.NI road
listenloadingplaying

How is this road?

Díkwíí lá ninááhai?

how.many Q 2-winter
listenloadingplaying

How old are you?

Díkwíí shą’ ninááhai?

how.many Q 2-winter.NI

listenloadingplayingSpeaker: Tyler TinhornlistenloadingplayingSpeaker: Ron Gene

How old are you?

Díkwíísh ninááhai?

how.many-Q 2-winter.NI

Gohwééh haa néeląą’ nee hólǫ́?

coffee how 3-much.N 2-with 4-exist.NI

Ha’at’íí shą’ baa naniná?

what Q 3-2.do.I

Ha’át’éego lá ’íiyisíí ’atiinjį’ ’ańdeeshdááł lá?

how Q main road-up.to 1-back-on-go.F DISC
listenloadingplaying

How can I get back onto the main road?

Ha’át’éegosh náníldzid?

why-Q 2-fear.I
listenloadingplaying

Why are you afraid?

Ha’át’éegoshą’ t’áadoo díníyáa da?

why-Q neg 2-go.sg.P NEG
listenloadingplaying

Why didn’t you go?

ha’át’éejį’

listenloadingplaying

where to a point

haa + Neuter V

listenloadingplaying

how / what V. The ’h’-expressions formed with ’haa’ plus a neuter verb are used to pose questions about “physical characteristics, quantity, and degree”.

haa néelą́ą́’

listenloadingplaying

how much, how many, what quantity. [mass]

Haa néelą́ą́’ nidá’ák’eh?

how 3-much.N 2-cornfield
listenloadingplaying

How many cornfields do you have?

haa nízahdę́ę́’ hoolzhiizh

listenloadingplaying

for how long

Haa’ísh nínígai?

where-Q 2-hurt.I
listenloadingplaying

Where do you hurt?

Haash nízah kodóó nighanjį’?

how-Q 3-long.N here-from 2-home-to

Haaʼísh niʼnishʼaah?

where-Q 3-1-park.SRO.F
listenloadingplaying

Where should I park?

Hahgo hooghan ’ánílééh?

when hogan 3-2-make.I
listenloadingplaying

When are you building a hogan?

háajį’

listenloadingplaying

to what point

háá-P.ENCLITIC

listenloadingplaying

where. The expressions formed with ’háá-’ have a postpositional enclitic following them which indicates information about direction, location, or path.

Háágóó díníyá?

where-to 2-go.F

hádą́ą́’

listenloadingplaying

when [past]

Hádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?

when-past-Q Mary school-from 3-return.P

Hái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?

who DA Q boat 3-4-make.P DISC
listenloadingplaying

(I wonder) who made this boat?

Háí lá kintahgóó sh ’adoołbąs?

who-Q town-to 1-me 3-drive.F

Háí lá tsinaa’eeł ’áyiilaa?

who Q boat 3-3-make.P
listenloadingplaying

Who made a boat?

Háísh tsinaa’eeł ’áyiilaa?

who-Q boat 3-3-make.P

Háíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa lá?

who-Q boat 3-3-make.P DISC

Kwe’éshą’ haa nízah nináhálzhishgo nináháltį́į́h?

here-Q how 3-long.N-up.to time.move.R-GO rain.R
listenloadingplaying

How often does it rain here?

Mary ha’át’íí lá yinízin?

Mary what Q 3-3-want.NI

Mary ha’át’íí nayiisnii’?

Mary what 3-3-buy.P
listenloadingplaying

What did Mary buy?

Na’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?

hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.I
listenloadingplaying

How much will I lose at the hoop and pole game?

Nichidí háadishą’ nííníłbą́ą́z

2-car where-at-Q 3-2-park.P

Nidlóóhísh doodaii’ dooísh nidlóoh da?

2-cold.X-Q or NEG-Q 2-cold.X-Q NEG

Nidlóóhísh doodaii’ doo daats’í nidlóoh da?

2-cold.I-Q or neg perhaps 2-cold.I neg
listenloadingplaying

Are you cold or not?

N bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í b bééhózin?

2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?

2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI

T’ahdiísh nahałtin?

still-Q area-rain.CI
listenloadingplaying

Is it still raining?

Tł’óodiísh t’ah ’áłchíní nidaané?

outside-Q still children pl-3-play.I
listenloadingplaying

Are the children still playing outside?

Yiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?

tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI

Yiską́ągoósh ’adeestsił nínízingo bee na’anishí hasht’enilééh?

tomorrow-Q 1-make.F 2-want.NI-GO tool 3-2-prepare.I

“Shich’é’é baa shíni’" diníine’. T’ahdiísh t’áá ’ákónít’é?

1-daughter 3-about 1-mind 2-say.P still-Q just 2-well.NI