An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nishínílnish?

yesterday-Q outside-at 2-work.P

’Ahwééh náánááshdlą́ą́’.

coffee again-1-drink.R

’Ajótł’óół laanaa nissin ndi ’aghaa’ shee ’ádin.

4-weave.O hope 3-1-want.CI but wool 3-1-with.me 3-none.NI
listenloadingplaying

I wish to weave, but I don’t have any wool.

’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.

long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay

’Ałk’idą́ą́’ tł’oh naadą́ą́’ dant’į́įhgo łį́į́’ doodaii’ béégashii da há hada’ał’éés ńt’éé’.

long.ago grass corn 3-ripen.I-GO horse or cow etc. 4-for 3-stomp.I past

’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.

that dog immediately water.into 3-run.U
listenloadingplaying

The dog immediately runs into the water.

’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.

1-eat.O wish hunger 1-3-kill.I

-’oh

-ch’a

scold

-góó

-k’i

-t’ááh

Béésh ’áłts’ózí bee ’atsidí bee ’aháníłne’.

wire hammer 3-with 3-1-beat.P
listenloadingplaying

I beat the wire in two with a hammer.

Ch’ééh jiyáán hastiin baa nahashniihgo ch’ééh ’ííł’įįd ’ahbínídą́ą́’.

watermelon man 3-from 3-1-buy.CI-GO tried in.vain 1-act.P morning-past

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo baa ’áhonissin da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫd bik’i’diitą́.

formerly Navajo language research NEG 3-about 1-aware.CI NEG | now TOP at.least 3-of-1-understand.P

Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.

car 1-from mud 3-into 3-go.P-GO failure in.vain 1-act.P

Da’ Ron saad nináánéíłkaah ya’?

Q Ron word 3-3-investigate.I Q

Ron’s investigating words again?

dadidínóołkał

pl-3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).F

dayiigish

pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.I

Dichin nínízin ya’?

hungry 2-want.NI Q

didííníłjéé’

3DO-2-start.fire.P

Doo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó sh hóyéé’.

NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NI

doo ndi

Gohwééh nayiisnii’diísh b bééhózin?

coffee 3-3-buy.P-at-Q 3-with 3-know.NI

Ha’át’íísh Mary nayiisnii’?

What-Q Mary 3-to.buy.I

Haa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?

how 3-long-from rain.Prog

Haa’ísh nínígai?

where-Q 2-hurt.I
listenloadingplaying

Where do you hurt?

hadaniilchaad

pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).I

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’ę́ę́’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft inside 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg

haiilgéésh

3DO-1dpl-cut.it.out.I

Hastiin dóó ’at’ééd lá ha’át’íí ’áyiilaa?

man and girl Q what 3-3-make.P

What did the man and the girl make?

Háíshą’ tsinaa’eeł ’áyiilaa?

who-Q boat 3-3-make.P

Hooghan bikáá’ dah si’áánígíí biyah danii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ałhiinídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

jidíníłkaad

3DO-4-start.to.herd.them.(animals).I

Mary ha’át’íísh nayiisnii’?

Mary what-Q 3-to.buy.I
listenloadingplaying

What did Mary buy?

Na’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?

hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.I
listenloadingplaying

How much will I lose at the hoop and pole game?

Nizhónígo ha’íí’ą́ yę́ędą́ą́’ sxíiłgo da’ségis.

beautiful sunrise past quickly pl-3-1-wash.P
listenloadingplaying

I quickly did my laundry during the beautiful sunrise.

Nił hǫ́zhǫ́ǫ́sh doodaii’ doósh nił hózhǫ́ǫ da?

2-with-happy.NI-Q or neg-Q 2-with happy.NI neg
listenloadingplaying

Are you happy or not happy?

Ólta’di ndeii’néego ’ashkii ła’ kin bizánághahdę́ę́’ shich’į’ ch’élwodgo b ’ahídégoh.

school-at 1pl-play.I-GO boy some building-3-around-from 1-to out-3-run.P-GO 3-with 3-1-collide.P

Shimá sání t’áá shídin ’ííyá.

listenloadingplaying

My grandmother went away without me.

Shiyáázh nih ’oołbąs dooleeł.

1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.be

Shizhé’éésh łį́į́’ yiyííshǫǫdę́ę ’ayóó ’eelwod?

1-father horse-Q 3-3-tame.P-COMP.past really 3-run.away.P

Shínaaí łahda b náhoniidoh.

1-older.brother sometime 3-with 3-become.warm.R

Shį́į́dą́ą́’ na’niiłkaadgo t’áá ’áháníjį’ ’adeeshch’iłgo bik’ee deelyiz.

listenloadingplaying

Last summer when we were out herding sheep a bolt of lightning struck nearby and gave us a startle.

Tł’éédą́ą́’ shį́į́ nida’a’nééhgóó nidadziskai.

last.night perhaps game-to pl-3-3-go.pl.P
listenloadingplaying

Perhaps they attended the game last night.

Tł’éédą́ą́’ásh nahóółtą́ kééhót’ínígi?

night-past-Q rain.P 2-live.NI-at

woołhį́į́’

3DO-2dpl-melt.it.(snow).P

yididínóołkał

3DO-3-start.to.herd.them.(animals).F

Yiską́ągo Na’nízhígóó deet’áazhgo haa’í lá ’adiidį́į́ł?

tomorrow Gallup-to 1dpl-go.du.F-GO where Q 1pdl-eat.F